Lov pomocí otevřeného krmítka, u nás často označovaného jak method, stále nabírá na popularitě. Jak by také ne, když je to metoda velmi účinná a přináší spoustu pěkných ryb, přesněji kaprů. Drobné nástraze ležící buď přímo anebo jen kousíček vedle u malé hromádky vnadící směsi už podlehlo mnoho ryb, ale pravda je i ta, že tuhle nástrahu mnoho ryb nasálo nevědomky, když „ocucávaly“ krmítko se směsí.

text: Milan Tychler, foto: autor

Tato metoda lovu prý pochází z Anglie, ale u nás, pokud vím, se používala její obdoba už v době, kdy jsem byl ještě malý kluk. Jen se jmenovala jinak – srkačka. Ovšem pozor! Zatímco moderní lov s krmítkem je lov s průběžnou koncovou sestavou, srkačka spočívala v tom, že návazec, nebo dokonce oba krátké návazce, byly pevně připevněny ke spirálovému, případně jinému otevřenému krmítku. Na háček se napichovaly malé kuličky polystyrenu nebo vůbec nic. Počítalo se s tím, že když bude ryba nasávat krmení z krmítka, nasaje i volný háček a zasekne se. Zní to divně, ale funguje to.

Bohužel je tato metoda k rybám hodně nešetrná a v případě, že rybu utrhnete, bude s sebou vláčet krmítko. Nemluvě o tom, že se druhý volný háček může zachytit o něco na dně. Proto je tento způsob lovu na mnohých vodách zakázán a je to tak správně.

spirálové krmítko
Dříve jsme používali spirálová krmítka

To, co měla stará i moderní metoda společného je to, že se krmítko plní vlhčenou vnadící směsí, ale přece jen v tom najdeme rozdíl. Zatímco tenkrát se používaly směsi hodně lepivé, obvykle do spirálových nebo žebrových krmítek a záměrně se do nich přidávaly takové komponenty jako mleté ovesné vločky nebo pšeničné klíčky (aby směs v krmítku opravdu držela; bez problémů vydržela i hodně prudké švihnutí a na dně se rozpouštěla jen pomalu), teď se dbá na to, aby směs v krmítku sice držela, ale aby se na dně rozpouštěla poměrně rychle. A to proto, že kyprá hromádka krmení, okolo které se vznáší všelijaké drobné kousky potravy, je pro ryby mnohem lákavější a rychleji zabírají.

ploché krmítko
Dnešní volba je ploché krmítko

Zatímco kdysi jsme si míchávali směsi výhradně z vlastních dostupných zdrojů, dnes si prostě koupíte pytlík v obchodě s rybářskými potřebami a můžete vybírat nejen v barvách, příchutích, hrubosti, ale i lepivosti. Každou směs lze dále doplnit o další ingredience. Pachových a chuťových atraktantů máme přehršle. Někdo přidává tekuté atraktanty přímo do vnadící směsi, ale já naplněné krmítko raději pokapu, protože tak mohu během krátké chvíle vyzkoušet mnoho různých příchutí a zjistit, čemu dávají ryby právě přednost. Je to velká výhoda, ale hlavně také zábava.

Který atraktant bude chutnat víc?

Ráno nahazuji dvě krmítka do mělkého kouta rybníka, kde se už potřetí vymrštil z vody celkem slušný kapr. Původně jsem nahazoval před sebe do hlubšího úseku, protože už je dost chladno, ale aktivita ryb mě přiměla všechno změnit. Při lovu s malými otevřenými krmítky to ale není žádný problém, protože strategie lovu nespočívá v tom, že bychom chtěli ryby lákat pravidelným přihazováním krmení do vody pomocí krmítka, ale jejich aktivním hledáním tak, že nahazujeme na místa, kde je tušíme.

plnění krmítka
Plnění krmítka je jednoduché

Očekávám rychlý záběr, ale krmítka už leží ve vodě dvacet minut a nic, přestože tam opět vyskočila ryba. Bude čas je přehodit a také čas na malou změnu. Zatím nebudu měnit nástrahu, kterou je plovoucí zrnko kukuřice, ale na krmítka nakapu tekuté atraktanty. Na jedno krmítko použiju masově kořeněnou příchuť a druhé přestříknu něčím sladkým. Třeba klasickou jahodou.
Naplním tedy znovu krmítka, aplikuji atraktanty a nahazuji. Jedno krmítko umístím jen kousek od protějšího břehu, a právě na tento prut mám po krátké chvíli záběr.

Je to sice jen karas, ale konečně je to ryba. Bylo to na kořeněnou příchuť. Nahodím hned na stejné místo a záběr následuje opět do nějakých pěti minut. Tentokrát je to ryba podstatně větší a nemám pochyb o tom, že je to kapr. Křižuje mělčinou jako ponorka a když zjistí, že není úniku, pouští se na volnou hlubší vodu. Řekl bych, že s ním už nebudu mít velkou práci, ale opak je pravda.

method krmítko kapr
Method krmítko dokáže oklamat pěkné kapry

I když se mi podaří rybu dostat celkem rychle ke břehu, stále ji nemohu odtrhnout ode dna. Dvakrát mi prudce odjíždí od břehu a když ji dostanu k hladině, zase se mi po chvíli zavrtá do dna. Konečně ji mohu podebrat. Je to dlouhý šupináč s velkým pádlem místo ocasu. Vypadá jako říční kapr a byl i tak bojovný. Jsem spokojený.

Pouštím svůj úlovek a krmítko opět padá na už osvědčené místo u břehu. Stáhnu i druhé krmítko a pošlu je tam také. V jeho případě zůstávám stále u jahodové vůně. Je tu další záběr. Špička feederového prutu se bleskově ohne a záběr je tak razantní, že prut padá z vidličky. Rychle ho popadnu a snažím se odhadnout, jak velká ryba to je. Ta však rychle míří přímo ke mně, takže musím rychle dovíjet vlasec, abych s ní dokázal udržet kontakt.

pelety v krmítku
Troška drobných pelet zabrání přilepení krmení na formičku

Brzy se ukazuje, že je to jen takový ten divoký dorostenec. Míru asi má, ale kapr není ryba, kterou bych si chtěl odnést domů, a tak je za malou chvíli zase volný. Tímto způsobem chytím do hodiny ještě jeden pěkný kus a dva karasy. Prut s „jahodou“ jsem mezitím také několikrát přehodil, ale záběru na něj jsem se nedočkal. Vysvětlení je jediné – maso s kořením bylo prostě mnohem zajímavější.

Tipy na příliš lepivou směs

Mnohých změn doznala samozřejmě i krmítka. Zatímco dříve jsme směs do krmítek formovali ručně a tvořili z ní jakousi kouli, teď se používají plochá (flat) krmítka s žebry a plní se pomocí všelijakých formiček. Používají se mnohem menší porce krmení, ale o to víc se snažíme, aby byly co nejatraktivnější. Směsi už také jen málokdo míchá doma a chytáme téměř výhradně na komerční produkty.

Do formičky nejdříve nasypu trošku droboučkých pelet a pak teprve přidám směs. Takto vyrobená „bábovička“ se obvykle vyklopí bez větších problémů

To sice rozšiřuje výběr, šetří čas i práci, ale současně při nákupu hotové směsi prakticky nevíte, do čeho jdete. Nemůžete vědět, jak moc směs lepí, jak je hrubá, jak dlouho je třeba ji vlhčit, jak se ve vodě rozpouští, zda je dostatečně aromatická… Razíme proto cestu pokus-omyl. Prostě směs koupíte a pak se smažíte zjistit, zda ji vůbec můžete do krmítka použít, protože nápis na pytlíku to prostě nezaručuje. Ovšem pokud vám směs nevyhovuje, nemusí to hned znamenat, že je špatná. Může se osvědčit při jiné příležitosti.

method krmítko směs
S krmením si můžete hodně vyhrát

Jaké jsou problémy se zakoupenou směsí? Nejvíce nás trápí to, že v krmítku kvůli malé lepivosti nechce držet, anebo naopak lepí až příliš a nechce se rozpouštět. Obojí je řešitelné. Obvykle stačí změnit způsob vlhčení anebo přidáme ingredience, které změní charakter směsi. Často se stává, že směs se vlhčí dobře, dobře drží v krmítku, ve vodě se i dobře rozpouští, ale bohužel se lepí na formičku, což je dost nepříjemné a nezáleží na tom, jaký typ formičky použijete. V tomto případě mám pro vás jeden tip. Někdy pomůže, když formičku před plněním namočíte ve vodě. Další trik je, že do formičky nejdříve nasypu trošku droboučkých pelet a pak teprve přidám směs. Takto vyrobená „bábovička“ se obvykle vyklopí bez větších problémů.

Ovšem absolutní jistotu, že se směs k formičce nepřilepí a nebude se trhat, budete mít tehdy, když formičku před naplněním vyložíte kouskem nějakého igelitu nebo mikrotenu… Kdysi jsem chytal se směsí, která splňovala mé požadavky do puntíku a když jsem končil, bylo mi líto ji vyhodit. Měl jsem v úmyslu jít k vodě i následující den, a tak jsem směs přesypal do pytlíku a doma ji dal do ledničky. Druhý den jsem ji u vody vysypal do kbelíku, a protože se mi zdála suchá, ještě jsem ji trochu dovlhčil.

Teď by to mělo být akorát, jenže mě čeká nepříjemné překvapení. Směs se trhá a lepí na formičku tak, že ji prakticky nejsem schopen vyklopit. Namočení formičky nepomáhá. Ustřihnu proto ze sáčku kousek igelitu a vystelu jím formičku. Teď už směs s krmítkem vyklopím z formičky bez problémů a snadno sloupnu i igelit z hotové bábovičky. Je to takové malé vítězství, které mi zachránilo tehdejší den a i pomocí krmení, které se zdálo být problematické, jsem zase chytil pár docela slušných ryb.

kapr tychler
Method feeder je účinná metoda už velmi brzy na jaře

Abyste se vyhnuli problémům s příliš lepící směsí, vlhčete ji vždy velmi opatrně a pomalu. A když se to nepodaří, anebo je směs prostě taková, kousek igelitu to vždycky zachrání.

Článek byl vyjmutý z lednového Rybářství, které si můžete objednat v našem e-shopu https://irybarstvi.cz/e-shop/. Pokud zatoužíte číst podobné články pravidelně, zařiďte si předplatné na https://irybarstvi.cz/predplatne/.