Jeseteři poprvé upoutali mou pozornost již v pěti letech, kdy jsem si prohlížel obrázky ve své první knize o rybách. A tato prastará skupina ryb dorůstajících obdivuhodných velikostí, s hlavou vybíhající v rostrum a tělem krytým řadami ganoidních štítků, mě nepřestává fascinovat dodnes.

Text: Pavel Švejda

Jeseteři se mi nicméně jako rybáři, preferujícímu jihočeské svazové vody, dlouho vyhýbali. Zlom přišel až v roce 2019, kdy jsem se jako student Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dozvěděl o programu Erasmus+ a možnosti pracovních stáží v zahraničí. Zprvu jsem tomu nevěnoval příliš velkou pozornost, ale později ve mně zvítězila zvědavost. Brzy jsem se začal zajímat o německý podnik Fischzucht Rhönforelle, specializující se na chov jeseterů.

Mé první pocity byly jednoznačné. Starat se o jesetery? To by bylo přece skvělé! O co více, chov chrupavčitých ryb je na FROV JU vyučován, takže odborný základ bych měl mít více než dostatečný. Po počáteční euforii ve mně ale převládly pochyby. Pomyšlení na několikaměsíční výpravu do pomyslného neznáma, obavy z nekonečného „papírování“ a především mizerná znalost němčiny způsobily mé dlouhé váhání.

Logo FROV

Definitivní rozhodnutí padlo až v poslední den, kdy bylo možné přihlášku k výjezdu na zahraniční mobilitu podat. Pojedu! Jak se záhy ukázalo, mé obavy byly zbytečné. Firma mi vyhověla s možností komunikace v angličtině a z administrativy stačilo pouze pár dokumentů, se kterými mi pomohli milí koordinátoři.

V den odjezdu jsem si dal pouze jeden úkol – nepřijet pozdě na místo ubytování, kde jsem se měl setkat se svým zaměstnavatelem. Německé dálnice se ale ve své odpolední špičce postaraly o pravý opak. Cestou jsem nabral dvouhodinové zpoždění a předpokládal jsem, že horší první dojem jsem snad ani nemohl udělat.

V cíli mě však přivítal usmívající se „chlapík“, kterému zřejmě nic nemohlo zkazit náladu. Byl jím majitel firmy, Peter Groß. Ještě téhož večera jsem se dozvěděl o úžasné historii tohoto rodinného rybářského podniku. Funguje totiž už od roku 1882, kdy sem obchodník Eligeus Groß – prapradědeček současného majitele, přivezl první pstruhy duhové. Tehdy se jednalo o jeden z vůbec prvních chovů pstruha duhového v Evropě!

První farma v městečku Gersfeld

Od těch dob se však mnohé změnilo. Společnost změnila sídlo, rozšířila chov o nové nádrže a v 90. letech se na úkor pstruhů začala věnovat chovu jeseterů. V současnosti rybářská firma Fischzucht Rhönforelle disponuje dvěma farmami, situovanými ve spolkové zemi Hesensko. První farma se nachází v sídle podniku, v městečku Gersfeld, kde jsou jeseteři chováni ve venkovních recirkulačních systémech s vyšší mírou výměny vody.

nádrž k odchovu ryb
Nádrže o objemu 100 m3 sloužící k odchovu remontních a generačních ryb, foto: Pavel Švejda

Na rozdíl od klasických RAS, kde jsou od sebe odchovné a čistící jednotky odděleny kanály či potrubím, je zde veškerá cirkulace vody omezena v rámci jediné nádrže. V Gersfeldu je takových nádrží přes 30. Chovný objekt napájí potok Fulda, pramenící v nedalekých kopcích. Doplňkovým zdrojem je také voda podzemní.

Kromě zmíněných je zde i velké množství malých průtočných nádrží, jež jsou využívány k obchodu s mnoha dalšími, v komerčním rybářství často až raritními druhy ryb a vodních živočichů. Nebylo žádným překvapením v těchto nádržích najít škeble rybničné, slunky obecné, hořavky duhové nebo dokonce střevle potoční. Na rozdíl od České republiky to právní prostředí Hesenska umožňuje. Zároveň je mezi majiteli rybníků i hospodařícími subjekty na rybářských revírech vysoká poptávka po širokém spektru původních druhů ryb.

nádrže k přechovávání ryb
Malé nádrže určené k přechovávání různých druhů ryb. Foto: Ján Regenda

V sídle společnosti je rovněž i malá zpracovna především lososovitých ryb a prodejna rybích výrobků. Oblíbeným lákadlem místních sportovních rybářů jsou dva rybníky v areálu podniku, kde mohou ulovit jesetery, pstruhy potoční i duhové, kapry nebo dravce. Zajímavostí farmy je využití vodního potenciálu malou vodní elektrárnou, jež se nachází přímo v rybochovném objektu a funguje nejen za vysokých, ale i běžných průtoků vody.

Vzácné druhy jeseterů

Druhá farma podniku je nedaleko obce Marjoß, vzdálené asi hodinu cesty z Gersfeldu. K chovu jeseterů zde slouží přibližně 25 průtočných rybníčků a jeden dlouhý kanál, napájené říčkou Jossa. Součástí objektu je také budova líhně, sloužící k umělé reprodukci a odchovu plůdku.

vyza velká
Jedinec vyzy velké nezvyklého zbarvení, foto: Fischzucht Rhönforelle GmbH & Co. KG

Dohromady je na farmách chováno 10 zástupců čeledi jeseterovitých, veslonosi a dále okrasné formy či mezidruhoví hybridi. Mimo obvykle chovaných druhů, jako jesetera sibiřského nebo ruského, jsem se tak mohl setkat i s těmi vzácnějšími, jako je jeseter bílý, ostrorypý, krátkorypý nebo dokonce s kriticky ohroženým jeseterem hladkým a jadranským. Nakonec nemohu opomenout vyzu velkou. Krmení těchto až 150kilogramových cvalíků jsem si náležitě užíval.

Rozmnožování a výroba kaviáru

Na stáž jsem se jel především učit novým věcem, a tak pro mě největší noční můrou byla představa monotónní a nevýznamné práce. Opak byl ale pravda. Má denní rutina spočívala především v péči o ryby, kontrole jejich zdravotního stavu a ukojení jejich apetitu. Rovněž bylo nezbytné udržovat nejvyšší možnou kvalitu vody v nádržích a pravidelně měřit její základní fyzikální a chemické parametry. Nutné bylo také efektivně hospodařit s množstvím vody přitékající do objektu, a to zejména v parném létě, kdy byly průtoky ve Fuldě velmi nízké. Kromě těchto aktivit se na farmě pořád něco dělo.

Nejzajímavější pro mne byly práce spojené s reprodukcí jeseterů. Ty počínají biopsií pohlavně dospělých jikernaček, tedy odběrem vzorku jiker z břišní dutiny, u nichž je následně po speciální úpravě (prosvětlení) určena zralost. K reprodukci připravené generační ryby se transportují na líheň, kde jsou po teplotní stimulaci a hormonálním ošetření uměle vytřeny. Získané třímilimetrové jikry jsou poté uměle oplozeny a vloženy do inkubačních přístrojů. Následně je nová generace těchto prozatím maličkých krasavců po několika dnech inkubace distribuována zákazníkům po celém světě.

jeseter sibiřský
Běžný a přesto nevšední. Jeseter sibiřský v raritním bílém zbarvení, foto: Fischzucht Rhönforelle GmbH & Co. KG

Další nevšední zkušeností byla výroba pravého černého kaviáru. Ta spočívá ve vyjmutí jiker z šetrně usmrcených ryb (německá legislativa umožňuje prodávat, resp. označovat kaviár jen ze zabitých ryb a šetrnější výroba kaviáru z vytřených – ovulovaných jiker tedy není možná), jejich očištění, dále rychlém zchlazení na teplotu 0 až 2 °C a mírném nasolení. Kaviár se následně plní do malých kovových dóz dle gramáže a následně sterilizuje. Tuto carskou pochoutky na farmě připravuje Victor Chipinov z ruské Astrachaně, až donedávna hlavního města kaviáru a já měl velké štěstí, že jsem se mohl proces výroby učit přímo od něj.

Nezůstalo však jen u práce. Farma leží v malebné, kopcovaté krajině pohoří Rhön a já využil každou volnou chvíli k cestování a toulání se na kole v místních kopcích. V hlavě mi utkvěl západ slunce nad místními vrchy pozorovaný z Wasserkuppe, nejvyššího vrcholu zmíněného pohoří, nebo návštěva Steinau an der Straße, rodiště bratří Grimmů.

hesensko západ slunce
Letní západ slunce nad hesenskou vysočinou, foto: Pavel Švejda

Jsem velmi rád, že nám, studentům, fakulta takovéto stáže umožňuje a naše vycestování do zahraničí přímo podporuje. Mohl jsem tak poznat novou technologii chovu, získat další zkušenosti a především spoustu přátel. Po celých pět měsíců, které jsem ve Fischzucht Rhönforelle doposud strávil, jsem si stáž užíval plnými doušky. Aby také ne, když jsem se po strávený čas mohl denně starat o ryby, které většina rybářů nevidí za celý život! Nakonec, když se zpětně zamyslím nad všemi počátečními starostmi a strachem, všechny mi přijdou zbytečné až legrační.

Článek byl zveřejněn v zářijovém časopise Rybářství. Získat ho můžete na našem e-shopu, předplatné můžete pro sebe či svoje blízké zařídit pod tímto odkazem.