Rady začátečníkům

Při pohledu na titulek vás nejspíš napadne, že obsah článku je určen výhradně pro začínající rybáře. To však není pravda. I mezi rybáři se totiž najde nemálo jedinců, kteří úlovky měří špatně. Chtěl bych tedy všem chybujícím přiblížit, jak se ryby mají správně měřit a jak se neprovinit proti § 11 vyhlášky č. 197/2004 Sb., proti zákonu o způsobu měření délky ryb a nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v rybářském revíru.

Podíváme se na výrobu kaprových, lépe řečeno mimoháčkových sestav. Na první pohled už jen nákup komponentů nutných k jejich přípravě připomíná cestu bludištěm. Lepší situace na vás nečeká ani při výběru konkrétního typu. Jedna teorie zadupává do země druhou. To, čemu včera lovci kaprů věřili a hlásali jako jedinou pravdu, jsou po dvou článcích ochotni okamžitě popřít.

Ve střední Evropě se původně vyskytovalo pět základních druhů, které patří do rodu jeseter. Jeseter velký (Acipenser sturio), jeseter malý (Acipenser ruthenus), jeseter hladký (Acipenser nudiventris), jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus) a jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti). Jeseteři jsou hospodářsky velmi ceněné druhy, v přírodních podmínkách dochází k oslabování jejich stavů, jsou totiž nadměrně loveni.

Na feeder chytá mnoho lidí a neznám nikoho, kdo by po jeho vyzkoušení vzal do ruky zpátky tvrdý prut s čihátkem. I přesto, jsou mezi námi stále rybáři a začátečníci, kteří tento způsob lovu neznají nebo z něho mají přílišný respekt. Vše podstatné o feederu prozradí český reprezentant Jan Materna.

Při čtení několika článků zabývajících se lovem na pelety jsem začal přemýšlet, jak vyzrát nad starostmi, které rybáře v souvislosti s touto nástrahou trápí. První z nich je nastražování pelet (potřeba speciální koncovky, silikonového kroužku atd.) a druhá jejich relativně krátká životnost ve vodě.