Rybáři se snažili zamezit úhynu ryb v Tůni u Kostelan, za to na ně nastoupila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Jsou „vyšetřováni“ kvůli ničení stanoviště a usmrcování chráněných ropuch obecných v této přírodní památce.
text: Marek Kožušník
Hospodář pobočného spolku v MO MRS Kostelany nad Moravou Radek Miškeřík jakékoliv pochybení odmítá – jen podle jeho názoru odstraňovali sediment a chráněnou žábu ani lokalitu nijak neohrozili.
„Za prokázaný nedovolený zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů hrozí až milionová pokuta. Za jeho usmrcení může inspekce udělit pokutu až dva miliony korun,“ uvedl pro web idobryden.cz Jiří Ovečka, mluvčí ČIŽP. Na otázky zaslané webem iRybářství mluvčí Ovečka neodpověděl.
Tůň u Kostelan o rozloze 0,8 hektaru vlastní rybáři, je součástí jejich revíru a zároveň jde o přírodní památku, pro kterou platí závazný Plán péče zpracovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny. Toto slepé rameno řeky Moravy je podle ochranářů domovem chráněné kotvice plovoucí, jediného druhu kotvice v České republice, hořavky duhové a chráněné ropuchy obecné.
Dva metry bahna, 80 cm vodního sloupce
Tato lokalita není přímo spojena s vodním tokem, voda se zde udržuje průsakem z Moravy a výška vodní hladiny je dána zejména dle nastavení jezu v blízkých Nedakonicích. Vody je zde maximálně 0,8 metru, a to v nejhlubších místech. „Je to dáno zejména množstvím organického spadu ze stromů a také nánosy po povodních v letech 1997 a 2006. Nikdo z pamětníků si nepamatuje, že by tento nános byl někdy odtěžen. Zkušebními sondami jsme zjistili, že výška sedimentu je průměrně 2 metry,“ popisuje pro iRybářství Miškeřík.
Jako správný hospodář proto loni v březnu naplánoval prohloubení části vodní plochy v místě, kde mají kostelanští rybáři už několik let postaveno čerpadlo na provzdušnění vody. A to jen proto, aby ryby mohly vůbec přezimovat a přežít. „Práci jsem dodavatelsky zadal, byly realizovány pod mým dohledem, v čase, který jsme si určili, následně zkontroloval a odsouhlasil a následně zaplatil. Celá tato akce trvala zhruba 4,5 hodiny. Proběhla v období, kdy mi to umožňuje Plán péče ochránců přírody,“ upřesňuje pro iRybářství Miškeřík.
Kde jsou chráněné druhy?
Odstavený kráčející bagr dodavatelské firmy však vyfotil zaměstnanec krajského úřadu, podle ČIŽP v okamžiku, kdy již práce byly provedeny. „Obvinění je nesmyslné, údajně byla přejeta ropucha, na žádné z předložených fotografií ale není žádná vidět. Práce jsme provedli v souladu s platným Plánem péče, podle kterého je odtěžování sedimentu pro chráněné druhy žádoucí a doporučené. Asi jsem měl čekat, až ryby pochcípají nedostatkem kyslíku, a následně se u inspekce zpovídat z jejich uhynutí,“ kroutí hlavou Miškeřík.
Ve schváleném Plánu péče jsou podle Miškeříka zahrnuty pouze 2 druhy flory a fauny, které je v této lokalitě potřeba chránit, a to kotvice plovoucí a hořavka duhová. „Kotvice plovoucí se zde nevyskytuje od roku 2011 a hořavka duhová zde nebyla nikdy. O ropuše je jediná zmínka: v roce 2011 byl v okolí nalezen jeden přejetý jedinec na cestě u Kostelanského mostu, zhruba 100 metrů od vodní plochy,“ vysvětluje Miškeřík.
„Důvodem kontroly není zabití jedné ropuchy. Ale jelikož šetření ještě není ukončeno, ani není vedeno žádné správní řízení nebo řízení o přestupku, nemůžeme prozradit více podrobností,“ uvedl Ovečka, podle kterého neměl rybářský spolek vyřízenou výjimku k zásahu do vývoje zvláště chráněných živočichů.
„Jediné, k čemu došlo, a za to se nestydím, je, že jsem neměl vyřízený papír, ve kterém bych úřadům oznámil, že to chci provést. To je jediný důvod, za který mě můžou popotahovat. Ale je potřeba si položit otázku, zda a vůbec vznikla nějaká škoda a zda jsem realizovaným zásahem nepředešel jiným pravidelným prokazatelným škodám. Vyřešil jsem věci, které jsou pro mě jako pro hospodáře důležité, protože tam docházelo k pravidelným úhynům ryb kvůli nízké hladině vody,“ vysvětluje Miškeřík.
Nekonečný boj s úředním šimlem
„Klidně si tu pokutu nechám udělit, ale vyvolám z toho minimálně mediální kauzu a rozproudím diskuzi mezi širokou veřejností, jak se státní úředník chová. Jak represivní složky využívají svou moc a razítko k tomu, aby odrazovali lidi, kteří něco dělají a po nikom nic nechtějí, jen klid na svou dobrovolnou práci. Místo toho, aby se to vše případně vyřešilo na místě a v době kdy k údajnému prohřešku došlo, tak to úředník s razítkem a mocí řeší již 15 měsíců. Nechci předjímat, ale myslím si, že nyní to bude spíše o tom, že se někdo dovolit úředníkovi postavit,“ uzavírá Miškeřík.
Web iRybářství se snažil získat také vyjádření Mgr. Jana Auera, který měl za ČIŽP Brno případ na starosti. „Nemůžu vám k tomu nic říct, protože opouštím ČIŽP, právě mám dovolenou před ukončením svého pracovního poměru,“ uvedl Auer.
Diskuze k článku (0)