Prvotní informace po úniku látek k moření dřeva z areálu v Klatovech poukazovala na to, že se jedná o směs dioxinů a dalších chemikálií. Tato zpráva byla u průběhu monitoringu vyvrácena a povodí Vltavy upřesnilo, že se jedná o směs pesticidů. Před tím však vznikl tento článek o dioxinech, ve kterém se dozvíte, jak tyto látky působí na ryby a na člověka.

Text: David Štrunc, foto: pixabay

Dioxiny jsou látky, které nebyly nikdy vyráběny cíleně. Vždy se jednalo o vedlejší výrobní produkty. Tyto sloučeniny vznikají nejčastěji spalováním fosilních paliv, v přírodě například lesními požáry. Dále mohou vzniknout v průmyslu, který používá chlór (výroba papíru, textilní nebo chemické závody).

O těchto látkách můžeme říci, že jsou stálé, ve vodě velmi málo rozpustné. To znamená, že v přírodě nepodléhají rychlému rozpadu (degradaci) a v tělech živočichů se kumulují. Navíc se dobře váží na tukovou tkáň, což usnadňuje jejich zadržení v těle živočichů. Pro člověka je nejrizikovější konzumace kontaminovaných živočichů. Zajímavostí je, že nejvíce kontaminovanou potravinou jsou ryby ze Severního a Baltského moře.

Vliv na člověka

Vzhledem k velkému množství různých látek nelze přesně říct, jaký vliv na člověka bude mít která sloučenina. Jednotlivé „koktejly“ dioxinů mohou mít i další vlastnosti, které ještě nejsou známy.

Celkově však můžeme říci, že tyto sloučeniny působí na nervovou soustavu, mohou vyvolat vrozené vady u plodu, působit na plodnost a vést až ke sterilitě. V neposlední řadě jsou také karcinogenní.

Dlouhodobé působení vede k poškození imunitního a nervového systému, může mít vliv na inteligenci, na soustřední a může ovlivnit i chování.

Napsat komentář