Zprávy o výskytu čínských medúz v našem geografickém prostředí by zcela jistě stačily, aby někteří citlivější jedinci začali plnit zejména virtuální prostor ostrými slovy o útoku cizích vlivů z jihovýchodu na naši přírodu…

text: Mirek Brát

Přitom je sladkovodní medúza (Craspedacusta sowerbyi) velmi křehkým invazivním druhem a v zásadě neškodným tvorem. Až se zdá, že i příroda dokáže někdy netíhnout k ironii a sarkazmu, ale vyšle do světa své posly jen tak, pro pobavení a okouzlení.

konětopy
Snímky sladkovodních medúzek pocházejí z lokality rekreačních jezer Konětopy nedaleko Prahy, kde se sladkovodní medúzka pravidelně objevuje. Její soužití s milovníky koupání i sportovního rybolovu je zde bezproblémové. Ne všichni rekreanti tuší, že při pobytu ve vodě někde pod nimi a kolem nich pulzují zvony krásného a zajímavého zástupce podřádu Limnomedusae. Foto: Mirek Brát

Pravdou je, že sladkovodní medúzka do jisté míry snese označení „čínská“, protože do sladkých vod všech kontinentů (kromě Antarktidy) se měla šířit právě z povodí čínského veletoku Jang-c-ťiang (Žlutá řeka).

medúza
Označovat sladkovodní medúzky jako čínské je už poněkud archaické, protože jde o výrazně kosmopolitní druh. Foto: Mirek Brát

Tento sladkovodní polypovec, existující většinu ve formě drobného nenápadného polypa, se při vhodných podmínkách mění v planktonní medúzu. Zatímco životní stadium polypa člověčí pozornosti většinou unikne, medúzek si lidé už všímají.

V Čechách je zaznamenali už v roce 1930, kdy byly objeveny ve Vltavě. Prvenství při pozorování sladkovodních medúzek má v Evropě Německo z roku 1911.

Pulzující zvony medúz

V současném století sladkovodních medúzek rozhodně neubývá. Spíše naopak. Objevit se mohou ve velkém písníku i v požární nádrži na obecní návsi, popřípadě i v dekorativním zahradním jezírku. Zásadním faktorem pro proměnu nenápadného polypa v elegantní medúzku je teplota vody, která musí po více dnů přesahovat 20 stupňů Celsia.

A potom se stane zázrak, který promění i české vody v oceán plný pulzujících zvonů medúz, ačkoli z hlediska vědecké taxonomie je sladkovodní medúza mnohem blíže nezmarům než vzdálenějším mořským medúzám.

Nebezpečí pro české vody?

Jako nepůvodní živočich je sladkovodní medúza v Čechách pečlivě sledována. A vyhodnocují se možné negativní scénáře při jejím setkání s původními obyvateli našich stojatých i tekoucích vod. Nic ale zatím nenaznačuje, že by tento jediný evropský druh žahavce schopný proměny do stádia medúzy byl pro české vody nebezpečím, či dokonce pohromou.

sladkovodní medúza
O šíření medúzek se postaral především člověk. Stádium polypa je totiž snadno přehlédnutelné a může tak cestovat po světě s rybím plůdkem, akvarijními rostlinami apod. Foto: Mirek Brát

Neohrožuje rybí plůdek ani koupající se, protože jeho žahavé buňky nejsou lidské pokožce nebezpečné. Můžeme předpokládat, že rozšíření druhu Craspedacusta sowerbyi v Česku je možná výraznější, než ukazují pozorování jeho životního stádia medúzy.

Drobní, snadno přehlédnutelní polypi na kamenech a rostlinách čekají a sní svůj sen o hodně teplém létě, které jim umožní proměnu v medúzku. A pokud se splní prognózy o oteplování i středoevropského prostoru, bude asi vodních ploch „s čínskými medúzami“ v Čechách přibývat.

Napsat komentář