Zkušení kapraři tvrdí, že kapři mají velmi dobře vyvinutý čich a dokážou rozpoznat podezřelé pachy. Smůlu může mít například silný kuřák, který zanechává na nástraze nikotinovou stopu.

Text: Zdeněk Hofman, foto: autor a Milan Mathejzík

Nedoporučuje se používat během lovu repelenty, krémy atd. Opravdoví fajnšmekři mačkají v rukách trávu, bahno nebo zem, aby lidský pach potlačili. Každý má nějaký svůj zaručený tajný fígl, jak mazané ryby oklamat. Něco pravdy na tom určitě bude.

Napadá mě však ještě jedna věc. Prut, který je bez záběru, má sice stejnou montáž, ale novou. Minule jsem vše včetně olova utrhl a musel navázat znovu. Na druhém prutu je veškerý materiál starý a otřískané olovo pamatuje dokonce několik sezon. Otázka zní, jestli není problém v nových komponentech. Olovo, gumové hadičky, ale i háček mají určitě specifický pach, který může kapr ucítit a pojmout podezření. Možná by stálo za to nechat novou bižuterii dokonale vylouhovat ve vodě a až potom používat k lovu.

Mé myšlenky přerušil záběr

Pětidenní výprava se přehoupla do druhé poloviny. Každý z nás má na kontě čtyři kapry. Několik šupináčů mělo štěstí a návštěvy břehu se nezúčastnilo. Co do počtu úlovků to není nic moc, ale zato kromě prvního šedesátníka měří 70-80 cm, což je slušný výsledek a důkaz, že se nám podařilo odpudit menší ryby. Ještě tak přelstít nějakého kapřího profesora! Ve snaze přijít s něčím novým nalíčím hned tři kuličky boilie pod sebou.

Tenhle fígl mám vyzkoušený s kukuřicí a jsem přesvědčený, že víc kousků navlečených na šňůrce zkušeného šupináče oklame. Na podvodních videích je vidět, jak kapři postupují. Najedou do zakrmeného místa a začnou hodovat. Kuličku však nespolknou hned. Nasají ji opatrně do tlamy a znovu vyplivnou. Určitě zkoumají, jestli nenarazí na něco podezřelého. Pokud je hned za kuličkou háček, může být zle. Další dvě kuličky místo háčku dokážou kapřího mazáka oklamat.

Hlásič několikrát krátce zapípal, když kapr ochutnával lákavé sousto. Pak byl chvíli klid, zřejmě váhal, jestli má kuličky spolknout. Nakonec ale neodolal a nasál i ostrý háček č. 6.

Celá akce proběhla v absolutním klidu. Žádná divoká jízda a úprk. Ryba pokračuje v plavbě proti proudu a plynule nabírá rychlost. To už pípák nepřetržitě ječí. Zvedám prut a zaseknu.

Nejpozoruhodnější na celém záběru je první fáze souboje. Ryba jede stále proti proudu, jakoby se nestalo nic dramatického. Kámen před špičkou naštěstí odpadl, vlasec se narovnal a cítím pohyby ryby. Žádný zmatek, ale majestátní, ladná jízda. Menší ryby prchají okamžitě po proudu a všechnu sílu vloží do prvních vteřin souboje. Rybí veteráni si dávají načas. Možná nevěří, že by je někdo mohl ohrozit a taky mají bohaté zkušenosti.

Malinko sklopím prut a domotám vlasec. Pak rukou přidržím cívku a znovu prut zvednu. Tento manévr soupeře zbrzdil a poznal, že je zle. Prudce obrací, až mám strach, že se vyhákne, a prchá po proudu. Teď začíná opravdová bitva. Ještě štěstí, že jsem nepřitáhl brzdu. Cívka hrčí jak cirkulárka, vlasec rychle mizí. Je mi jasné, že mě čeká dlouhý souboj. Pomalu se smráká a mám radost, že se nám podařilo naučit kapry dojíždět na naše místo ještě za světla.

Ryba se stále vzdaluje, začíná být nervózní. Abych vzdálenost zkrátil, kráčím po břehu a navíjím. Asi po sto metrech je další vhodné místo pro vylovení. Tempo poněkud slábne, ale chlapák má ještě stále dost síly připravit mi horké chvilky.

Nejdramatičtější jsou nečekané obrátky, při nichž hrozí vyháknutí. Po několika dalších minutách můžu malinko přitáhnout brzdu a další výpady vyrovnávám akcí prutu. Konečně se kapr otočil a začínám mít navrch. Utahat takovou velrybu dá ještě hodně práce. Pomalu navíjím, až se mi podaří přitáhnout ji ke břehu.

Pokaždé však vyrazí znovu do koryta a začíná další kolo. Největší starost mi dělá, že celou dobu ryje čumákem o dno a snaží se zbavit háčku. U břehu jsou navíc velké balvany, o které se může vlasec lehce předřít. Prut svírám tak těžce, až cítím křeč v rukou.

Ryba už krouží kolem břehu, ale nechce se vynořit na hladinu. Je skoro tma a trvá několik dalších minut, než poprvé rozetne hřbetní ploutví hladinu. Táhnu velkého šupináče, který se nevzdává ani na mělčině. Drží se u dna jako přibitý, Milda ho nemůže dostat do podběráku.

Několikrát se přes něj doslova překulí, když najednou tah povolí. Zděsím se hrůzou, že vyklepal háček a uteče. Ten však drží, ale vlasec je zamotaný v podběráku. Milan na nic nečeká a prudkým chvatem vrazí podběrák pod celou rybu. Ta zpanikaří a sama vklouzne do prostorné sítě.

Máme vyhráno! Ječím radostí. Křepčím jako blázen, Milan se směje a vynáší „selátko“ z vody. Jsem úplně vyčerpaný, ale musím sebrat poslední zbytky sil, protože ryba půjde co nejrychleji zpátky a chci si ji trochu užít. Je to typický, říční „labák“ válcovitého tvaru. Měří 92 cm!

Naše strategie slaví úspěch

Chytit takovou rybu je nádherný, nezapomenutelný zážitek. Štěstí však nekončí. Svatý Petr je spravedlivý. Další jízda přichází na Mildův prut. Je už tma a některé detaily nám unikají. Jisté je, že bojovník poměrně rychle opustil dno, což dělají velmi často lysci.

Díky mohutným šplouchancům na hladině má Milan lepší přehled a kontrolu nad soupeřem. Začíná další dlouhý souboj plný napětí a dramatických scén. Nakonec i druhý pašík končí svoji prodlouženou jízdu v útrobách podběráku. Naše přání byla vyslyšena. Zažili jsme opravdové dobrodružství. Druhý kapr je opravdu lysec. Vysoký a krásně zbarvený bojovník měří 88 cm.

A takového přeji i vám.  Tak ať berou.

Napsat komentář