V minulých dílech jsme se dozvěděli, která nástraha je při vábničce nejlepší, kdy a kam se na sumce vydat a jaké použít vybavení. Dnes se podíváme na samotnou strategii lovu.

Text: Martin Mikoláš, foto: autor

Technika je při lovu s vábničkou nesmírně různorodá. Při lovu na bójky toho naopak moc neovlivníte. Lov s vábničkou je prostě barvitější… Někdo používá běžné montáže s kačenou a čeká až do doby, kdy se splávek potopí. Jiný má zmíněné měkké proutky a záběr až do poslední chvíle signalizuje pouze prut. Když už se nemá kam ohnout, následuje zásek. Příznivci tvrdších prutů zase čekají, co se bude dít. Jakmile přijde kontakt, jdou s prutem do vody až po naviják a teprve pak zasekávají.

Mezi rybáře s tvrdšími pruty patřím i já, ale držím šňůru v ruce. A nejsem sám. Po záběru pak sekám buď rukou se šňůrou, nebo ten kousek šňůry v ruce pustím a zasekávám prutem. Vy, méně zkušení, to s tím zasekáváním ručně nechte na později, až získáte nějaké dovednosti, nemuselo by to skončit dobře.

Spousta záběrů je totiž natolik jemných, že je přes tvrdší prut identifikujete jen obtížně. Proč tedy nepoužít prut jemný, řeknete si… Jenže pokud chcete použít velkou nástražní rybu, nebo musíte s ohledem na silnější proud zvolit těžší olovo, nic jiného než tuhý prut vám nezbývá!

Často diskutované téma je i délka návazce – najdete dva rozdílné tábory. Příznivce dlouhých, klidně 150cm i delších návazcům. Další zase mají rádi návazce kratší, třeba jen 50 cm dlouhé. Při statickém rybolovu je vhodnější delší návazec. Pokud je nástražní rybka příliš čilá, přistřihněte jí ploutve.

Komu to připadá neetické, nechť si připomene skutečnost, když jdou do rybky třeba dva trojháky. Pokud ale ryby tzv. honíte a aktivně pracujete s nástrahou podle toho, kde se sumec zrovna objeví, použijte kratší návazec. Pointou aktivní práce s nástrahou je zabránit kontaktu sumce se šňůrou či olovem nad nástrahou v okamžiku, kdy si ryba stačí prohlédnout, co je nad lákadlem.

Někdo vábí tak, že tluče do vody jako šílený. Myslí si, že sumce je třeba zblbnout natolik, že prostě zaútočit musí. Ona to je účinná strategie. Ano. Ale kdo má to tempo vydržet? Osobně razím teorii nepravidelného bouchání a také podle toho, jak mě bolí ruka z té které vábničky. Neustále se měnící frekvence i razance úderů je asi nejúčinnější metodou, vyplatila se mi mnohokrát. Byl jsem na lodi s lidmi, kteří uměli vábit lépe než já, přesto jsem slavil větší úspěchy já.

Záběr sumce

Sumec se u nástrahy může objevit buď zespoda, shora nebo z boku. Pokud na echolotu vidíte sumce stabilně a aktivně plujícího nad nebo naopak pod vaší nástrahou, vyplatí se mu montáž přizvednout nebo spustit před čumák – vždy mírně nad něj.

Pamatujte na důležitou poučku… Čím kolmější start sumec předvede, tím spíše přijde na některý prut záběr!

Pokud ho tímto manévrem nevyplašíte, zkuste dát jednu, dvě rány o vodu a pozorujte, co to s vousáčem dělá. Buď o vaši nástrahu projeví zájem a přijede blíž, nebo se s největší pravděpodobností rozjede téměř bez zastávky dolů. Pokud projeví zájem a přijede k nástraze, ještě to neznamená, že ji sežere. Mnohokrát uvidíte rybu nekonečně váhat i těsně před nástrahou a nic…

V takový moment je dobré mít na echolotu zapnutý zoom a situaci pozorovat pokud možno maximálně zvětšenou. Někdy se vyplatí (a to určitě vyzkoušejte) šňůrou či prutem zvedat nástrahu před rybou stále výš a výš. Často se stane, že montáž tahám rybě od tlamy i z hloubky 15 až 20 m, ta ji neustále sleduje a opakovaně sjíždí dolů, odkud ji několika ranami opět zvednu zpět k nástraze.

Tohle divadlo mívá šťastný epilog. Mnohokrát se mi stalo, že jsem byl s nástrahou už někde pod lodí mimo záběr echolotu a útok dravce přišel doslova na poslední chvíli. Zásek velké ryby na tak krátkou vzdálenost v řádu jednotek metrů je brutální zážitek a rybáři přináší problémy.

Několikrát jsem měl co dělat, abych se na palubě udržel, takže pozor! Leckdy se také stane, že pozorujete svou nástrahu na echolotu a „echo“ se najednou nápadně zvětší a přijde záběr. Nebo se nad vaší nástrahou objeví ryba, která se bezhlavě řítí ke dnu, z něhož se vyvalí oblak bublin. A vy nic nevidíte. Pak dáte sérii úderů o hladinu a tato nebo jiná ryba se znovu odlepí ode dna a nezadržitelně se řítí k vaší nástraze, která začíná panicky prchat – a pak to přijde.

Vždy se snažte mít vodní sloupec pokud možno pokrytý, takže pokud jste např. tři rybáři a lovíte na hloubce 12 m – dejte ryby např. 6 – 8 – 10 m hluboko. Nesnažte se předkládat ryby příliš nad dno – jelikož je sumci startující ode dna často přejedou.

Pamatujte na důležitou poučku… Čím kolmější start sumec předvede, tím spíše přijde na některý prut záběr! Naopak čím pozvolněji sumec stoupá, tím spíše (a to i když přijede až k nástraze) o ni zájem mít nebude. Často je echolot podobných zvědavců plný, ale aktivní vousáči reagují na vaše vábení buď zrychlenými pohyby, nebo se na cestě za vaší nástrahou otáčí a vrací se k ní. V okamžiku záběru si uvědomte, zda máte spuštěnou kotvu. Máte? Zvedněte ji! I motor! Nic nenaštve tak, jako zbytečně zraněná ryba. A nezapomeňte ani na skutečnost, že i malá ryba uvázaná pod lodí možnost dalšího záběru dramaticky snižuje.

Napsat komentář