V minulém díle jsme se bavili o tom, proč ryby vyjíždějí do přítoků při velké vodě. To však není jediné období, kdy v malých potocích najdeme i velké kapry a parmy.

Text: Milan Tychler, foto: autor

Menší přítoky mohou být také hodně zajímavé na jaře. Mělčí vody, zvláště pokud tečou otevřeným terénem, se totiž prohřívají mnohem dříve než větší řeky a tím se v nich také dříve objevuje větší množství potravy.

Pokud je přítok alespoň tři čtvrtě metru hluboký, můžete si být jisti, že zde budou ryby brát mnohem lépe než na řece. I když se jedná o přítok hodně malý, téměř zanedbatelný, ryby ho stejně vyhledávají, neboť teplejší voda jim dělá dobře.

Tato místa jsou mými skvělými jarními lovišti línů. Posunu se vždycky jen pár metrů nad soutok a najdu si u břehu nejhlubší jamku. Tam pak chytám se splávkem na pěkně tučnou rousnici v těsné blízkosti břehu…

Jarní výprava

K vodě přicházím za rozbřesku. Sluníčko už pomalu vykukuje a zdá se, že bude hezký den, přestože v noci silně pršelo. Protože je všední den, na břehu řeky není ani živáčka. Hladina řeky je kalná. Zvedla se jen o kousek, ale je jako bílá káva.

Malý potok, který do ní ústí, je ale čistý. Tím, jak voda v řece stoupla, tok potoka jakoby se zastavil. Voda v něm také stoupla a hladina olizuje převislou trávu. Ideální místo k lovu je právě tam. Jenže to znamená ještě kus cesty k mostu a pak mokrou trávou. Moc se mně do toho nechce, ale něco mi říká, abych neváhal. Je rozhodnuto.

Na hlavní vlasec navléknu splávek a na konec vlasce připevním olověnou kapku. Pomocí této olovničky si pěkně „osahám“ dno v blízkosti břehu. Brzy zjišťuji, že v jednom místě je menší prohlubeň.

Je tu asi o 20 cm hlouběji, než všude okolo. Tahle jamka je těsně u břehu. Odstraním z vlasce olůvko, přivážu háček a splávek vyvážím několika bročky tak, aby z něj vyčnívala nad hladinu jen pestrobarevná anténka. Na háček nastražím pěkně tučnou rousnici a tu položím i s prvním vyvažovacím bročkem na dno.

Na rousnici může zabrat jakákoli ryba. Někdy se ji snaží roztrhat i úplná drobotina, jindy ji popadne pěkný kapr. Když ji najdou hrouzci, nastává problém. Dnes tu ale asi nejsou. Mám klid. Ne však na dlouho.

Po klidné hladině se rozběhly soustředné kroužky, splávek povyjel nad hladinu a naklání se na bok. Vypadá to, že se o nástrahu někdo zajímá. Otázka je, zda je to drobná rybka, anebo něco většího. Podle prvních indicií se to dá poznat jen těžko.

Chce to udržet nervy na uzdě a trpělivě čekat. Splávek ve své hře pokračuje. Zase se trochu zavrtí a maličko přitopí, aby se vzápětí zase pomalu vynořil. Je to vzrušující. Na tohle divadlo bych se vydržel dívat stále.

První ryba

Pak se splávek ještě jednou zavrtí, pomalu potopí těsně pod hladinu a vzápětí mohu sledovat, jak pomaloučku putuje proti proudu. Nechám ho ujet asi metr a – zasekávám. Ryba na druhém konci vlasce se brání. Není moc velká, ale zase ne úplně malá. Zmateně se vydává tam a zase zpátky. Bojuje na malém prostoru a stále se snaží unikat ke dnu. Mám poměrně silný vlasec a tak ryba rychle podléhá a nechává se zvednout k hladině. Je to docela pěkný lín. Tak to si nechám líbit…

Rychle nahazuji, nebo spíše pokládám nástrahu znovu na stejné místo. Podobný scénář se po malé chvíli opakuje. Další lín… Cesta mokrou trávou se mi vyplatila.

Po druhém línovi ale nastává klid. Je to přece jen malá voda a asi jsem ryby vyplašil. Nevadí. Času mám dost, den teprve začíná. Voda plyne a neděje se nic. Možná bych měl zkusit nahodit kousek dál od břehu. Když se na to už připravuji, splávek se dává do pohybu. Bez jakéhokoli varování se rozjíždí dolů po proudu.

Rychle zasekávám a nastává tanec. Ryba je vmžiku až na soutoku a snaží se uniknout do silného proudu kalné řeky. Evidentně ví, kde hledat záchranu. Naštěstí tu nejsou žádné vázky a jiné záludnosti, takže mohu nechat rybu, ať se vyvzteká na volné vodě. Ryba silně táhne a ke břehu se jí opravdu nechce. Zřejmě to bude chvíli trvat. Nevadí, jen ať to dobře dopadne, říkám si a seřizuji brzdu navijáku tak, abych se mohl do prutu víc opřít.

kapr lín

Trvalo několik minut, než se mi podařilo dostat rybu ke břehu a ještě několik dalších navrch, než se dala zvednout k hladině a svůj boj skutečně vzdala. Pěkný kapr šupináč zabrousil do mělkého přítoku, nechal se přelstít nastraženou rousnicí a udělal mi tím velkou radost.

V deset hodin lov končím. Zadařilo se. Následující den bych si to rád zopakoval, ale řeka rychle klesla a ryby z přítoku odcestovaly jinam. Bylo třeba hledat jiné místo.

Napsat komentář