Parma nepatří mezi dravé ryby, i proto je její lov přívlačí poměrně složitý. Nejdůležitější je nespěchat a nástrahy vodit pomalu u dna. Jaké nástrahy, ptáte se? Pojďme se podívat na ty nejvhodnější.

Text: Milan Tychler foto: autor

Nástrahy gumové

V této kategorii je neuvěřitelný výběr a myslím, že každý, kdo by se chtěl lovu parem přívlačí věnovat, by se zpočátku měl obrátit k nim. V gumových nástrahách je neuvěřitelný výběr všelijakých rybek, červů, žížal, najdeme tu napodobeniny různých stádií vodního hmyzu, ráčky, pijavice, dokonce i patentky a spoustu dalších věcí, které lze s úspěchem využívat.

Výhodou gumových nástrah ale není jen obrovský výběr, ale i jejich cena. Jsou totiž levné! Parmy se drží nad tvrdým, často kamenitým dnem, což znamená, že uváznutí nástrahy na dně je celkem běžná věc a ztráty jsou časté. Jenže s tím se musí prostě počítat.

Tahání nástrah parmám nad hlavami je jen ztráta času. Osobně vodím gumy tak, že je drncám po dně, částečně je nechávám i splavovat proudem a často je přidržuji tak, aby chvíli postály na místě. Je to nejlepší technika pro lov s gumovými rybkami a napodobeninami žížal, červů a pijavic.

S výběrem barev je ale potíž. Jsou dny, kdy parmy zajímají jen modely v přírodních barvách a dny, kdy je nejúčinnější třeba svítivě zelená. Je proto dobře mít v záloze vždycky více variant.

Třpytky

Co se třpytek týká, plandavky jsou problematické při vedení v hlubším proudu, ale rotačky na určitých místech bodují. Pro ty jsou vhodné mělké a nepříliš prudké úseky, kde je můžeme dostat až ke dnu.

Více úspěchů mám spíše s tmavšími barvami, ale za pošmourna nebo v podvečer se osvědčuje i stříbrná klasika, nejlépe s nějakými tečkami. Ovšem obzvláště u třpytek s trojháčkem připomínám, že se musí vodit velmi pomalu, úplně u dna a v každém případě je třeba používat trojháčky bez protihrotů, aby nedošlo v případě utržení ryby k „sešití“ její tlamky.

Wobblery

Oblíbil jsem si je z několika důvodů. Jednak je tu velký výběr, jednak je snadno dostanu ke dnu. Svými vibracemi dokáží zaujmout i ryby stojící opodál a díky tomu je tato nástraha účinná i v nepříliš čisté vodě, kde ryby nemohou nástrahu dobře vidět.

Ovšem je tu i opačná strana mince a tou je cena. V místech s častými vázkami wobbler rozhodně nedoporučuji. Používám modely v délce 3 až 5 cm. Občas parma vezme i větší nástrahu, ale lovit parmy cíleně s velkými wobblery není správná cesta. Hubka parmy není velká a po větších rybách tento druh ani nepase.

Nemohu říci, že by na barvě nástrahy v tomto případě nezáleželo, ale není třeba si s ní příliš lámat hlavu. Cokoli v barvě nějaké rybky má slušnou naději na úspěch. Jediné, v čem si parmy nelibují, jsou příliš křiklavé barvy.

Wobblery mají oproti jiným nástrahám jednu velkou výhodu – nemusí se dodatečně zatěžovat. Lopatka je drží bezpečně u dna a pak už stačí jen nástrahu pomalu vést vodou. Co se trojháčků týká, pak platí to, co u třpytek. Při lovu s wobblery se často stane, že je ryba zaseknutá zvenčí, ale i tak je opatrnost na místě.

Streamery

Nástrahy připomínající vývojová stadia hmyzu, popřípadě i droboučké rybky budou mít u parem vždycky úspěch. Je to jejich přirozená potrava, takže k nim mají důvěru. Nástrahy uvázané z chlupů a peří rád používám v čistých vodách a na vodách mimopstruhových až do zámrzu či konce roku. Nejčastěji váži tmavé varianty, ale pro případ mírně podkalené vody mám v zásobě i ty světlé. Jako u ostatních nástrah je i tady důležité jedno – držet je u dna a vést je hodně pomalu.

Při lovu parem máme jednu velkou výhodu v tom, že jsou to ryby, které se tak snadno nevyplaší a i když vodou brodíme, můžeme se k nim dostat poměrně blízko, což nám usnadní lov. Samozřejmě nás to nezbavuje opatrnosti, protože všechno má své meze. Na parmy se dá dost dobře specializovat a poměrně rychle se dostavují první výsledky. Stačí pořídit si vhodný prut, do krabiček nástrahy a můžete vyrazit. Nejtěžší ze všeho je najít vhodná místa pro tento lov, ale to je jen otázku času. No a pak už jen čekáme na tu svou životní rybu a nevšední zážitek z jejího zdolávání…

Napsat komentář