Módní trend aquaponie zajímá hlavně podnikatele a investory, teď se k nim připojují i tuzemští vědci. V rámci pětiletého projektu se budou aquaponii věnovat šířeji.

text: Marek Kožušník

O aquaponii se často mluví jako o farmaření budoucnosti. Koncept vypadá lákavě – v jedné části farmy žijí v kádích ryby, ve druhé se pěstují rostliny. Použitá voda z kádí pak funguje jako hnojivo pro rostliny. Voda se přes kořeny vyčistí a může se vrátit zpět k rybám do kádí.

Podle odborníků z aquaponické farmy v Lážovicích, která na vědeckém projektu spolupracuje, se tak dá ušetřit značná část vody, údajně až 90 procent.

Praxe však ukazuje, že v celém konceptu je i řada slabých míst. Jedním z nich je podle Miloslava Petrtýla z Katedry zoologie a rybářství Fakulty agrobiologie a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU) kvalita života ryb.

„Zvyšují se tlaky veřejnosti na to, aby se přestalo s chovem kožešinových zvířat, aby se snižovalo jejich utrpení.“ V období Vánoc se také podle vědce každoročně řeší prodej kaprů, kteří plavou v malých kádích a mačkají se v nich ve velkém počtu.

farma
foto: farmaprovsechny.cz

To vše podle něj vzbuzuje otázky, jak moc to rybám může vadit.

Stres ryb

„Bude nás zajímat, jakým způsobem, v jaké intenzitě mohou být ryby stresovány. Ať už se to týká kvality vody, krmiva, světelného a hlukového režimu,“ vysvětluje Miloslav Petrtýl.

Dále poukazuje na stálý hluk, který panuje v prostorách aquaponické farmy kvůli stále běžícím čerpadlům a vzduchovacím motorkům.

kádě
foto: farmaprovsechny.cz

Podle vědců ČZU jsou aquaponické systémy relativně dobře zvládnuté v menších, a hlavně domácích podmínkách. Větší provozy ale se správným nastavením často bojují.

Aby jim vědci pomohli konkrétními metodickými pokyny, začali na farmě v Lážovicích na Berounsku s měřeními a monitoringem filtrační soustavy. Přes den totiž dochází k výrazné změně kvality vody, což může být fatální buď pro ryby nebo rostliny.

Právě těmto měřením a popisu se vědci ČZU a Ústavu experimentální botaniky AV ČR chtějí věnovat v prvním roce svého projektu, na který od ministerstva zemědělství získali grant víc než 16,5 milionu korun.