Fotografie
Jaroslav okomentoval Chlapský tatará...
před 5 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Vykradl auto ry...
před 5 hod
Fotografie
Josef přidal úlovek Jelec jesen...
před 18 hod
Fotografie
Jakub přidal úlovek Kapr obecný...
před 21 hod
Fotografie
steinerová založil otázku rychlá nebankov...
včera

Na štiky s živou nástrahou

Marek iRybářství 23. července 2021 0 komentářů
útok štiky

foto: Ivo Novák

Praxe

Dravce nejraději lovím přívlačí. Je to pro mě odpočinková a relaxační záležitost. Občas se nějaká ta ryba i splete, a tak se člověk vrací domů spokojený a dobře naladěný. Přívlač a lov na umělé nástrahy má své kouzlo, ale kdybych měl srovnat účinnost s lovem na živou nástrahu, asi by neměla šanci se jí vyrovnat. I když záleží na tom, jak by se rybář k lovu postavil.

text: Ivo Novák

Když si sedne na hrázi na sedačku, rozbalí dva pruty a celý den stráví na jednom místě, možná rybu chytí. Jiný kolega s vláčecí udicí obejde rybník a chytí rybu na několika místech. V klání obou způsobů by vyhrál. Když se ale na obchůzku vydá i rybář lovící na živé nástrahy, skóre může být úplně jiné.

REKLAMA

Co jsem chtěl naznačit? Ideální a nejúčinnější je spojit oba způsoby dohromady! Základem je ryby hledat a nečekat, až nějaký hladový dravec naši rybičku objeví.

Co s sebou?

Na obchůzku je třeba se vybavit s rozmyslem. Nenosit zbytečné věci, ale opravdu jen podstatné minimum. Židličku, stojan, nebo vidličky může rybář klidně oželet. Není třeba s sebou nosit ani dva pruty připravené na lov dravců, i když dva využít lze. Lepší je ale věnovat se jednomu. Jestliže je někde ve vodě před vámi hladová ryba, tak si naši nástrahu určitě najde.

REKLAMA

Když není, druhý prut moc nepomůže. Ten zvyšuje naději na úspěch pouze u rybáře sedícího na hrázi. Při aktivním lovu je zbytečný. Podběrák je zapotřebí, bez něj se neobejdeme. Hodit se bude teleskopický skládací, který můžeme přenášet zastrčený v batohu. V případě potřeby se dá rozložit i jednou rukou. Po první rybě už ho ale stejně budeme přenášet v pohotovosti.

Lov nástražních rybek

Problémem bývají nástražní rybičky. O ty je třeba se starat, v něčem je převážet a u vody přenášet z místa na místo. Takové starosti při přívlači odpadávají. Řešením může být druhý proutek se splávečkem a krabičkou hnojáčků. Tak to většinou řeším já. Nejraději používám za nástražní rybičky ty, které si nachytám přímo na místě, kde hodlám lovit dravce.

Jen svěží, patřičně čerstvá rybička plná síly dokáže pěkně vyvádět a u dravce stimulovat agresivitu. Mně lov nástražních rybek alespoň napoví, kde se zdržují. Tam, kde jich je dostatek, bude i předpoklad, že opodál budou postávat ti, kteří čekají na chutné sousto. Jako ideální nástražní rybičku na štiky považuji okounka v délce kolem 10 až 15 cm.

predátor
foto: Ivo Novák

Na takovou rybičku stačí bohatě 4g splávek, 2g bročky před obratlík s lankem a jeden střední trojháček umístit do karabinky. Rybička se dá stražit za tlamku, nebo za hřbítek. Nastražená za hřbítek je, myslím, účinnější.

Dva volné hroty trojháčku je dobré zamáčknout kleštěmi. Nechávám jen ten, na který napichuji rybičku. Nehrozí, že se sama z háčku uvolní. Není nic horšího než zamotaný trojháček s hroty v síťce podběráku.

Když je háček pěkně v čelisti a nemá hroty, dá se poměrně jemně a rychle rybě z čelisti vyprostit pomocí peánu přímo ve vodě a odpadá trápení s podběrákem. Když už je třeba podběrák použít, tak nehrozí, že půl hodiny budeme trávit na kolenou a snažit se háček ze síťky vyprostit. On nám dá někdy zabrat i ten jediný protihrot…

Kolik háčků?

Místo trojháčku jde použít i jednoháček. Nějaká ta procenta v úspěšnosti při záseku udice sice ztratí, ale účel také splní. Malí okounci se většinou zdržují kolem břehů. Štiky to vědí. Nemá ale cenu nahazovat přímo k břehu. Okounek na háčku se během chvíle zorientuje a určitě se bude chtít někde ukrýt do bezpečí a sám si to k břehu namíří.

Má-li být akční, je třeba ho nahodit zhruba 10 m od břehu. Tím se zvětší prostor, v kterém dravec může rybku lokalizovat. U břehu je prostor poloviční. Rybička musí zaujmout. Dravec zpozorní a vydá se obhlédnout, co mu nabízíme. Neútočí hned, ale kořist nejprve zkoumá a rozmýšlí taktiku lovu.

Hladová ryba dlouho neváhá

K tomu, abychom zjistili, jestli nějaký lačný netvor na místě, kde chytáme, je, nám postačí zhruba 15 minut. Když záběr nepřijde, je lepší vydat se o kus dál.

Štiky mají rády potopené stromy, keře, rákosiny, členité dno… Takovým místům se věnujme! Každý strom v těsné blízkosti břehu s větvemi nad vodní hladinou je potenciálním stanovištěm štiky. Taková místa mají rádi i okounci, ale také plotice nebo perlíni, kteří zde číhají na hmyzí potravu spadlou na hladinu.

záběr
foto: Ivo Novák

Je pravděpodobné, že pod korunou budou ve vodě i spadané větve. V době podzimu bude dno pokryté spadaným lupením, a to štikám napomáhá, aby byly nenápadné. Zajímavé je, že záběry přicházejí spíš na rozhraní mezi siluetou koruny a volnou vodní plochou.

Někdy ale může záběr přijít až v těsné blízkosti břehu. Proto je třeba vyzvedávat rybičku z vody velice pomalu a opatrně. I v tento moment může přijít rozhodující útok dravce.

Splávek v akci

Pozorování tančícího splávku na hladině je vzrušující. Dokáže hodně napovědět o tom, zda je nějaký dravec nablízku. Nástražní rybička to zjistí mnohem dřív než my a začne prchat do bezpečí. Splávek okamžitě začne dovádět, kličkovat, měnit směr. Někdy se i pokládat na vodní hladinu. Záběr bývá velice čitelný. Mizí pod vodní hladinou a spokojený dravec odplouvá pozřít ulovené sousto. A teď jsme se dostali do chvíle, kdy by měl přijít zásek.

Co rybář, to jiná teorie a jiný pohled

Kdy vlastně správně a hlavně včas zaseknout? Okamžitě po záběru by to bylo nejlepší, ale i s trojháčkem bývá zásek v této fázi spíš seknutím do prázdna. Háček ještě vůbec nemusí být tam, kde by měl být. Ryba potřebuje chvíli na to, aby si nástrahu v puse srovnala.

Mezi rybáři koluje pravidlo, podle kterého je třeba vyčkat, až se ryba zastaví a začne kořist polykat. To může ale trvat i několik minut. Mám vlastní strategii, myslím, že celkem osvědčenou. Po záběru překlápím naviják a počítám do dvaceti. Mezitím si připravím fotoaparát do pohotovostní polohy na krk.

Rychle překontroluji seřízenost brzdy navijáku, zaklopím, několika rychlými náviny dotočím volný vlasec a zasekávám, pokud je to možné, do strany. Se zvednutou špičkou lze také, ale tím dáte dravci impulz jít do výskoku, kdy má reálnou šanci, že se háčku zbaví.

Jeho výskok se snažím koordinovat do doby, kdy mám už rybu pod kontrolou a taky čas na to, abych mohl druhou rukou fotografovat. Na zvednutí špičky reagují (obzvlášť) štiky velice dobře. Kdybych měl vyhodnotit úspěšnost této metody, tak řeknu, že vítězím v devadesáti procentech a háček je vždy v hubě štiky, nikoliv v jejím jícnu.

Dvě ryby a dost

Nejlepší lov dravců přichází s podzimem. Jenže to už těch pěkných ryb je v revíru podstatně méně než při zahájení lovu dravců, takže se o naše nástrahy budou zajímat více převážně menší ryby – a těm je třeba dát šanci dorůst.

trofejní štika
foto: Ivo Novák

Úplně jiné bude ale rybaření se zaměřením na velké, prostě trofejní ryby. Záleží na tom, jak velkou nástražní rybu použijeme. Okounci dlouzí 10 až 15 cm jsou univerzální, troufne si na ně i candát, popřípadě velký okoun i ostatní dravci. S ploticí v délce přes 25 cm jistě záběrů ubude, ale je zase reálná šance na ulovení opravdu pěkné ryby.

K lovu velkých ryb je třeba použít jiné vybavení. Tam nám 4g splávek stačit nebude. Budeme potřebovat i jiný silnější prut a celou sestavu bytelnější. I se zásekem bude také třeba vyčkat delší dobu.

Mám ještě jedno pravidlo… Dvě ryby na jednom místě a dost. Hladová štika, která nám spadne z háčku během zdolávání, může během chvilky zabrat znovu. Dokonce i několikrát za sebou. Když už ji ale ulovíme, unavíme a pustíme, dá si pozor a někde si najde místečko k odpočinku.

Na stejném místě může číhat ale i jiný dravec a není výjimkou jeho následné ulovení během chvilky. Čekání na třetí rybu už ale může být zdlouhavé. Takže když mi záběr do deseti minut nepřijde, tak balím a jdu dál. Delší čekání je ztrátou času. Během zastávek na druhý proutek s gramovým splávečkem zkouším, jestli jsou kolem břehu okounci a dolovuji nástražní rybičky podle potřeby.

Mít dvě, tři v zásobě je na místě. Větší množství je už zbytečné. Pro případ, že by se mi nepodařilo ulovit nástražní rybičku, vozím s sebou zamražené tři kousky. I na ně se dá chytat. Je to ale jiný způsob lovu. Mrtvá rybička položená na dně není tolik úspěšná, jako ta živá. S tou mrtvou je ale účinnější přívlač.

Všechny ryby nebudou mít nacpané pupky…

Nejlepší dobou lovu je rozednění, to je aktivita ryb největší. Během dne slábne. Je to dané tím, že se dravci nasytí a nemají potřebu lovit. Není třeba ale zoufat, když přijdete k vodě až v odpoledních hodinách. Všechny ryby nebudou mít nacpané pupky. Bude jich méně hladových, ale na nějakou potřebnou jistě narazit můžete. Nikdy není předem dané, co se stane.

štika
foto: Ivo Novák

Tam, kde bude hojnost bílé ryby, může být nejlepší nástrahou třeba plotička, jinde to může být třeba hrouzek. Na řekách budou nejlepšími místy jezy, podemleté břehy, tůně, rozhraní proudů. Každé slibné místo je třeba vyzkoušet. Třeba vám ale některá moje zkušenost přijde vhod právě na vaší oblíbené vodě.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled