Říká se to. Bohužel tomu tak nebývá i když někdy se to občas povede. Tam, kde ryby nejsou, se záběru rybář prostě nedočká, ani kdyby se rozkrájel. A tak než sedět na jednom místě a čekat na zázrak, je mnohem lepší vydat se na rybářskou výpravu jen s minimálním vybavením a ryby hledat.

text: Ivo Novák foto: autor

Na stojatých vodách je to poněkud obtížné. Člověk nedokáže přesněji odhadnout, kde by se ryby mohly zdržovat. Maximálně si očíhne přítok. Ten bývá zajímavý vždy. Nebo naopak prozkoumá hlubší části u hráze, popřípadě místa pod stromy. Na stojaté vodě spíš musí pátrat na hladině a hledat, kde se ryby krmí. Když ale fouká vítr, tak ve vlnkách stejně nic nevypozoruje, anebo když se ryby nekrmí. A tak na lesknoucí hladinu hledí jako doma do zrcadla.

Na tekoucích vodách je to jiné

Na řekách se dá už z pohledu na vodu vyčíst, kde by se ryby mohly zdržovat. Chce to jen trochu znát, co mají ryby rády a čemu dávají přednost. Jsou pěkná místa, kde si člověk řekne: Tady je to skvělé. Jenže pokud o nich vědí i další rybáři, bývá zklamaný, protože bývají vychytaná. Rozhlédnete-li se kolem sebe, hned víte, na čem jste. Vyšlapané chodníčky k vodě a vydupaná místa u břehu vám hned mnohé napoví, jak to tu chodí. Na nejlepší místa ale nové ryby připlouvají, takže můžete mít štěstí.

Najít místo, kam moc rybářů nechodí a kde se ryby zdržují, je výhrou v loterii. Chce to odhodlání, trochu lidského sádla, dobré boty a také kapánek štěstí. Výprava do neznáma může být velice zajímavá. To ale nikdy předem nevíte! K zahození není ani mapa. Z ní se dají vyčíst místa, kam se dostanete autem. Dál už ale musíte pěšky. Terén kolem vody taky občas vyčtete z mapy, ale leckdy je realita úplně jiná.

Jak lovit?

Každý lovný způsob má své přednosti a hodí se na jiné ryby. Plavaná je univerzální, ale jelikož na MP vodách upřednostňuji přívlač, věnuji se především jí. Je ale vhodné být připraven i na ostatní způsoby lovu.

Stačí mít s sebou pár splávků, bročků, háčků, nějaké průběžné olůvko a je vystaráno. Vše se vejde do vesty, popřípadě do batohu. Kratší proutek je výhodou. Nikdy nevíte, jak budou neznáme břehy zarostlé, čím se budete prodírat. Co budeme hledat? Hlubší úseky se štěrkovým nebo kamenitým dnem, místa, kde se ryby mohou ukrýt, podemleté břehy, rozhraní proudu a tišiny, vtoky do tůní, jezy, soutoky s náhony, soutoky potoků a říček.

Na některých slibných místech setrvejte déle a zkoušejte různé taktiky. Pár náhozů nestačí. V době lovu dravců můžete třeba na splávek chytit nástražní rybičku, prut převázat a vyzkoušet přívlač s mrtvou rybkou, popřípadě ji nechat několikrát proplavat tůní pod splávkem, položit ji na dno. Nikdy nevíte, jaká vláčecí nástraha je na daném místě pro ryby nejlepší.

Někdy s sebou nosím v batohu i několik zmrazených rybek. Když se pak povede během hodiny vytáhnout z jednoho místa tři krásné candáty, je to radost. A víte, že jste na správném místě. Kdo improvizuje, vítězí. Opustit pěkné místo po pár nahozeních považuji za chybu. Vždyť není kam se hnát! Daní za lov na nových místech bývá ztráta několika nástrah ve vázkách. Tomu se člověk prostě nevyhne a je třeba s tím počítat.

Na řekách a potocích nová místa hledám většinou chůzí po proudu. Pokud jdu proti němu, tak si slibná místa nadcházím a lovím po proudu. Nahodit vláčecí nástrahu proti proudu většinou znamená jistou vázku. Po proudu uvázlé lákadlo povolením vlasce většinou vyprostíte.                                 

Napsat komentář