Zamyšlení Martina Dvořáka: sportovní rybáři a chyť a pusť

Časopis Rybářství

2019/9

Sportovní rybáři a metoda CHYŤ A PUSŤ

Chyť a pusť? Skoro PĚTINA ryb uhyne

Rybaření vesele i vážně s KOLJUŠKOU

Rybám NA STOPĚ. Značení ryb

LIST Z ARCHIVU. Naviják Hudson-Special

Údolní nádrž Slapy je největší vodní stavbou ve středočeském kraji. Padesát kilometrů dlouhý úsek Vltavy s průměrnou šířkou toku 200 metrů nám nabízí 1000 ha lovné plochy. Maximální hloubka 55 metrů je v blízkosti 70 metrů vysoké hráze. Po obou březích je mnoho hlubokých zátok (zpravidla v místech přítoků Vltavy, které se prozradí strmým postranním údolím).

Když během roku pozorujete chování ryb na jedné lokalitě, můžete dojít k zajímavým závěrům. Pokud ryby nerušíte, rychle zjistíte, jak citlivě vnímají a reagují na jakékoliv otřesy (kupříkladu chůze po břehu, náhlý silný zvuk, zahřmění, výstřel). Také si můžete povšimnout, že některé podměty, které by ryby dříve plašily, již na mnoha lokalitách neplatí. Je to například mluvení, občas i řev. Takto zvyklé ryby najdeme na lokalitách, kde se s člověkem setkávají pravidelně.

S termínem akvaponie se dříve nebo později setká každý. Tento teprve nedávno vytvořený výraz vznikl propojením slov „akvakultura“ a „hydroponie“. Jde totiž o integrovaný biologický systém, kombinující chov ryb s pěstováním vyšších rostlin. Nejčastěji zeleniny, květin či bylinek. O akvaponii se mluví především ve spojitosti s recirkulační rybochovnou technologií, kde přispívá k ekonomickému zefektivnění provozu těchto uzavřených systémů.

Kapři u hladiny se zdržují z několika důvodů. Rádi se vyhřívají za slunných dní a líně postávají v prohřáté horní vrstvě vody. Nejsou příliš aktivní a nabízené sousto v podobě kusu rohlíku, tvrdého chleba, nebo plovoucích pelet míjejí, jako by snad byli oslepení slunečním svitem. Když jsou ryby u hladiny, protože se jim nedostává kyslíku, je situace ještě horší. Kapři lapají po vzduchu, aby přežili. Žádná laskomina je nezajímá. Většinou pomůže vítr a zčeřená hladina.

U ryb je v tomto směru zajímavá především skutečnost, že zrohovatělé výrůstky na kůži mají sezonní charakter, objevují se pouze v období tření. Zrohovatělé tvrdé hrbolky, nazývané jako třecí vyrážka či perlovina, jsou typické především pro samce mnoha druhů kaprovitých ryb, a to našich i exotických. U samic se tyto kožní výrůstky tvoří velice vzácně.