Jak jsem se stal rybářem (2). Obří lín na bambusovém prutu

Časopis Rybářství

2020/8

Podmínky u nás jsou UNIKÁTNÍ, říká tiskový mluvčí ČRS Kočica

VLÁČÍME pod jezy – SUMEC

Vstříc TAJŮM kaprařiny

NEJLEPŠÍ smaček je žížala

Anketa: Měla by RS začít udělovat rybářům BLOKOVÉ POKUTY?

Není naším původním druhem. Mohutné tělo pokrývají drobné šupiny. Široká tlama má horní postavení. Velké oči jsou posazeny až pod její úrovní. Po celém břiše se táhne ostrý kýl. U devadesáti procent jedinců je dominantní barvou matně stříbrná, existují však i žluté a bílé varianty. Roste velmi rychle. Jedinci přesahující metr délky nejsou nikterak vzácní. Nejvíce se mu daří ve stojatých nebo velmi málo proudících vodách.

Stalo se to jednou na jaře v údolí mé domovské řeky, nedaleko malebného městečka založeného před dávnými časy na skále tyčící se z jejího meandru vysoko k nebi. Asi v půlce května si tu v mělké klidné části říčky se dnem bohatě pocukrovaným kamínky a pískem stará lipaní maminka s tatínkem vybrali místo pro svou poslední snůšku jiker.

S kamarádem, který se věnuje spíš sedavé rybařině, se nám podařilo spojit příjemné s užitečným. Bydlíme nedaleko od sebe, takže jsem přeložil své nádobíčko do jeho dodávky a vyrazili jsme směrem na Žatec. Domluvili jsme se, že mě vyloží na kdysi tak populární Ohři 8 B u hranice revíru, kterou tvoří čínovský jez a tam se také sejdeme před odjezdem. A když by byla změna, tak přece máme mobily.

Rybáři patří určitě k těm návštěvníkům přírody, kteří se nejčastěji setkávají s rosničkou zelenou. I když tato drobná žabka žije někdy i daleko od vody, přece se jí nejvíce líbí v pobřežních porostech, kde i přes své ochranné (kryptické) zbarvení neunikne pozornému oku rybáře, který si obyčejně všímá nejenom splávku nebo policajta, ale i dění kolem sebe.