7 tipů, jak vytěžit maximum z průzkumu nového revíru

Časopis Rybářství

2019/8

Odstupující jednatel ČRS Štípek: Na klidnější život se těším

Z rybářské praxe: PICHLAVÍ BRAŠI

Rybám NA STOPĚ. Vědecká VÝPRAVA za pohybem ryb

NENÍ guma jako guma – Smačci

Kohoutovec dlouhoploutvý. PANKÁČ Tichého oceánu

Když během roku pozorujete chování ryb na jedné lokalitě, můžete dojít k zajímavým závěrům. Pokud ryby nerušíte, rychle zjistíte, jak citlivě vnímají a reagují na jakékoliv otřesy (kupříkladu chůze po břehu, náhlý silný zvuk, zahřmění, výstřel). Také si můžete povšimnout, že některé podměty, které by ryby dříve plašily, již na mnoha lokalitách neplatí. Je to například mluvení, občas i řev. Takto zvyklé ryby najdeme na lokalitách, kde se s člověkem setkávají pravidelně.

S termínem akvaponie se dříve nebo později setká každý. Tento teprve nedávno vytvořený výraz vznikl propojením slov „akvakultura“ a „hydroponie“. Jde totiž o integrovaný biologický systém, kombinující chov ryb s pěstováním vyšších rostlin. Nejčastěji zeleniny, květin či bylinek. O akvaponii se mluví především ve spojitosti s recirkulační rybochovnou technologií, kde přispívá k ekonomickému zefektivnění provozu těchto uzavřených systémů.

Kapři u hladiny se zdržují z několika důvodů. Rádi se vyhřívají za slunných dní a líně postávají v prohřáté horní vrstvě vody. Nejsou příliš aktivní a nabízené sousto v podobě kusu rohlíku, tvrdého chleba, nebo plovoucích pelet míjejí, jako by snad byli oslepení slunečním svitem. Když jsou ryby u hladiny, protože se jim nedostává kyslíku, je situace ještě horší. Kapři lapají po vzduchu, aby přežili. Žádná laskomina je nezajímá. Většinou pomůže vítr a zčeřená hladina.

U ryb je v tomto směru zajímavá především skutečnost, že zrohovatělé výrůstky na kůži mají sezonní charakter, objevují se pouze v období tření. Zrohovatělé tvrdé hrbolky, nazývané jako třecí vyrážka či perlovina, jsou typické především pro samce mnoha druhů kaprovitých ryb, a to našich i exotických. U samic se tyto kožní výrůstky tvoří velice vzácně.

Po osmi hodinách letu přes zamrzlé pláně Grónska a kanadské Arktidy se nám naskytl naprosto odlišný pohled – v horách a lesích se zaleskla modravá jezera a stužky řek. Těch řek, po kterých před více než sto lety za časů „zlaté horečky“ putovaly na daleký sever tisíce mužů i žen. A teď se na ně vydávám já, abych zde prověřil svůj rybářský um.