Text: Oleg Jeremin
Parmice nachová (Mullus barbatus ponticus) byla vítaným pokrmem na stole tureckých sultánů, proto se jí někdy přezdívá sulánka. Pro své výtečné maso je u rybářů oblíbená i dnes.
Jakmile rozkvétají akácie, hejna parmic směřují k pobřeží, aby se tu celé léto až do prvních studených dnů hrabaly v písku. Vyhledávají nejrůznější larvy a především mořského červa, takzvanou nereidku, která je pro ně opravdovou pochoutkou, stejně, jako pro většinu ostatních druhů ryb v Černém moři.
Tato malá rybka má jeden pár vousků, kterými nahmatává svou kořist. Sultánku rybáři chytají většinou na plavanou. Jako nástraha se používá mořský červ. Pro zatraktivnění můžeme na ramínko háčku navléct kousek červené nebo modré bužírky. Záběr bývá prudký a rychlý, proto je třeba zasekávat co nejrychleji.
Diskuze k článku (0)