Srbsko je nádherná země plná protikladů, jako jsou bohatství a chudoba, srdečnost a zášť, válka a mír… Než stačím pozdravit, už mám na stole druhou rakiji. „Radek može,“ ponouká mě s úsměvem pan domácí Vujo. „To naturičesko, ničevo industrialsko,“ přidává další argumenty pro systematické ničení mých jater.

Text: Radek Matouš, foto: Miograd Čiričm Minja Bolesnikov, Marko Cvijanovic, Kiralj Ivica

Otevřenost, srdečnost a pohostinnost – to jsou závěry mé nedávné rybářské výpravy do srbských „vod“, které mě uchvátily nejen rybí rozmanitostí, ale zejména srdečností a gurmánskými kouzly místních domorodců.

Můj žaludek se měl možnost seznámit s vynikajícím pršutem, voňavým jehněčím, pikantním kozím sýrem anebo s naprosto fantasticky vyuzenou slaninou. Trávicí ústrojí, šokované gurmánskou explozí, pak dává signál mé mozkovně, která okamžitě začíná uvolňovat endorfiny štěstí.

Pokud k tomu přidáte ještě exkluzivní rybářské zážitky uprostřed unikátních přírodních scenérií, budete chtít objevovat a zkoumat tuto zajímavou zemi dál a dál. Nebude se vám chtít domů – to mi věřte.

Srbské tajemství

Země s  osmi miliony obyvatel je v našich myslích nesmazatelně spjata se zvoláním dobrého vojáka Švejka: „Na Bělehrad, na Bělehrad!“ Hlavní město Srbska se tak do našeho podvědomí dostává systematicky po mnoho generací.

Náš dobrý voják tehdy nemohl tušit, jak dlouho a silně budou touto oblastí zmítat vojenské konflikty. Tvrdé boje mezi Srby, Černohorci a Makedonci jsou ještě čerstvé, neboť samostatnost získalo Srbsko až 5. června roku 2006.

Pravda je, že se země z válečného konfliktu zotavuje poměrně rychle. Z hlediska turistiky je to neobyčejně inspirativní destinace se spoustou historických a přírodních tajemství. Jedinečná flora a fauna v mnoha národních parcích, unikátní historické památky či nespočet zajímavých lázeňských středisek jsou jenom nepatrným výčtem domácích pokladů této zajímavé země.

Srbsko a rybolov

V Srbsku brázdí vody na 94 rybích druhů, úžasných 79 jich proplouvá pouze vodami Dunaje. Na své si zde přijdou jak příznivci muškaření, tak pravověrní kapraři i nadšenci přívlače.

Historického rekordu dosáhli Srbové v lovu sumce, jehož hmotnost dosahovala až k 400 kg. Dnes jsou úlovky vousáčů kolem 100 kg vzácností, časté jsou průměrné úlovky vyšší než 10 kg a to převážně ve vodách řek jako jsou Dunaj, Tisa nebo Morava.

Mezi vyhlášená loviště velkých candátů patří řeka Dunaj v okolí města Novi Sad, kapitální štiky najdete v bezpočtu kanálů a jezer v oblasti Vojvodiny. Úlovky velkých pstruhů a zejména kapitálních amurů (dosavadní rekord 34,12 kg) je proslulé nejvýše položené jezero (1213 m nad mořem) – jezero Vlasinsko.

Všechny důležité dravce najdete i na Zvornickém jezeře. Byly zde chyceny mnohé trofejní ryby jako sumec o hmotnosti 87 kg, 18,5kg štika, 13,7kg candát, 18kg hlavatka, 26kg kapr a amur o hmotnosti 29 kg. Když k tomu připočtete opravdu levné ubytování s plnou penzí, našli jste pravý rybářský ráj. Úlovky mohutných hlavatek podunajských jsou proslavené řeky Drina a Una, trofejní úlovky tolstolobika můžete očekávat v řekách Sáva (zejména v oblasti Bělehradu), Dunaj a Tisa.

Srbsko a kapitální kapři

Velmi oblíbeným rybím druhem jsou v Srbsku kapři, a to skutečně kapitální. Mezi nejznámější destinace pro lov velkých kaprů patří jezero Tresetište, kde je uplatňována metoda chyť a pusť.

Najdete zde jak kapry nad 22 kg, tak amury o hmotnosti přes 18 kg. Jezero má 18 pozic a vše je perfektně zorganizováno, včetně možnosti využití restaurace, sprch a sociálního zařízení. Můžete rybařit i v noci.

Další zajímavá lokalita je blízko druhého největšího města Novi Sad. Na jezeře Crni vir počítejte s 11 pozicemi a kapitálními rybami. Neméně zajímavou oblastí je centrum Vojvodiny. Na jezeře Čonoplja vás očekávají mazlíci o hmotnosti kolem 30 kg. Rekordní ryba z tohoto jezera dosáhla úctyhodných 27 kg. Kdo má rád neporušenou přírodu a nevadí mu, že musí jít za rybami více než 150 m, je tady správně. Chytat se může opět celých 24 hodin.

Napsat komentář