Tento příběh souvisí s ichtyologickým průzkumem, který jsme zaměřili na potvrzení výskytu (dnes již vzácného) karase obecného.

Text: Jozef Másky, foto: autor

Bylo to v malé tůňce, napájené vodou z tekoucího kanálu. Karásky se mi bohužel chytit nepodařilo. Ulovil jsem pouze u hladiny žijící plotice, několik mladých cejnů a ročků štiky. Větší ryby, tlouště i 2-3 štiky, jsem elektřinou pouze poškádlil, proto se raději z mého dosahu vzdálily.

Znechucený slabými výsledky, bojujíce s vodními rostlinami, které se mě snažily pohltit, jsem se blížil k přítoku, kde jsem hodlal průzkum ukončit.

Pěkná šestapadesátka

Zde se na mě nakonec usmálo štěstí. Ulovil jsem pěknou, 56 cm dlouhou štiku. Bylo horké léto, tedy dávno po jarním tření štik, přesto jsem měl pocit, že vypasený exemplář bude samice.

tůň

Protože malá vodní plocha není rybářským revírem, ve snaze podpořit zde populaci karase obecného odsud všechny ulovené štiky a okouni putují do nejbližšího revíru. Tak se stalo i tentokrát, přičemž se štika ocitla na nějakou minutku ve kbelíku bez vody.

Když jsem jí chtěl přeložit do vědra s vodou, všiml jsem si, že na dně zůstalo několik blešivců. Že by je vyvrhla štika, pomyslel jsem si. Jak jsem ale trochu stlačil její břicho, z análního otvoru začali vycházet další korýši, resp. jejich chitinové schránky.

blešivec

Nakonec jich bylo kolem padesáti a v jejím zažívacím traktu jich mohlo být ještě víc. Nebohou fešandu jsem ale nechtěl déle trápit, tak jsem ji pustil.

Proč požívala tuto netypickou potravu?

O tomto dravci je známo, že se živí téměř vším, co se pohybuje ve vodě. Proč by si tedy štika občas nezpestřila jídelníček křupavým „chipsem“ z blešivců? Překvapilo mě ale množství této neobvyklé kořisti. Co štiku vedlo k této speciální dietě, to se můžeme pouze domnívat. Myslím si ale, že hlad to nebyl. Jen pár desítek metrů od ní se totiž proháněly houfy plotic.

Štika

Robustní tělo ulovené štiky naznačovalo, že jí ale tato potrava šla k duhu. Přitom blešivci obsahují poměrně málo výživných látek, podstatnou část jejich těla tvoří nestravitelná vnější kostra. Je třeba ale také říci, že při lovu této kořisti nevydal dravec téměř žádnou energii. Tato zkušenost rovněž ukázala, že na rozdíl od jiných ryb požírajících „gamarusy“, třeba parem nebo tloušťů, které tyto bezobratlé rozmělní požerákovými zuby, hltá štika blešivce vcelku a neporušené z ní vycházejí i jejich schránky.

Poučení, ptáte se

Z této příhody se mohou poučit milovníci lovu štik na přívlač, kteří rádi experimentují. Jako nástraha tedy nemusí vždy posloužit jen třpytka nebo rybka z gumy, ale i drobnější umělá nástraha připomínající blešivce nebo větší larvy vodního hmyzu.

Skákavý pohyb blešivce určitě inspiroval i rybáře lovící pomocí marmyšek na ruských řekách a jezerech.

Napsat komentář