Text: Rudolf Berka
Zjednodušeně jde o odvádění znečištěné vody (exkrementy ryb, zbytkovým krmivem i nadbytečným organickým zatížením) z recirkulačního systému do hydroponické pěstírny zeleniny či květin, kde nahrazuje vyhnojenou půdu při klasické produkci. Po průchodu touto pěstírnou se voda (z níž jsou rostlinami odebrány v ní obsažené a pro ryby škodlivé, zejména dusíkaté látky) vrací k doplňkové biologické filtraci a znovu se využívá v nádržích s rybami.
Není to tak jednoduché
Celý proces je mnohem náročnější. Kořenům rostlin, trvale ponořených do vody, totiž začne chybět kyslík a to vede k jejich strádání. Ostatně, dobře to známe i z našich domovů, pokud okrasné květiny zaléváme více než je zdrávo. Vedle kyslíku rostliny potřebují k růstu světlo, široké spektrum živin, CO2 a také optimální pH vody. To vše je tedy nutno vzít v úvahu při aplikaci na první pohled jednoduchého řešení, jak naložit s odpadní vodou z recirkulačních systémů.
Nicméně, technologie hydroponického pěstování rostlin je dnes už dobře propracovaná, má mnoho variant vycházejících především z povahy substrátu, na němž je rozložen kořenový systém rostliny.
Odpadní voda z chovu ryb obsahuje především ty živiny, jež jsou pro rostliny esenciální. Tady je ovšem třeba pečlivě zvážit produkční rovnováhu mezi rybami a rostlinami. Pokud je obsádka ryb nízká a přísun živin malý, pak rostliny nerostou. Na druhé straně, pokud je produkce rostlin nízká, vzniká nebezpečí zmenšeného odběru živin z vody a růst potenciálního ohrožení rybí obsádky. I proto je nutno v akvaponii daleko více dbát na pečlivý monitoring kvalitativních parametrů využívané vody.
Salát, špenát i rajčata
Pro akvaponii se hodí především rostliny mající nižší až střední náročnost na živiny. Patří mezi ně hlávkový salát, špenát a také bylinky. Pro systémy kombinující vysokou koncentraci ryb s rostlinami náročnými na živiny jsou vhodná rajčata, papriky či okurky. Testují se i tropické rostliny (banánovník, kokosová palma, papája, pepřovník). Z ryb vhodných pro akvaponii pak dominuje robustní tilapie, do značné míry tolerující sníženou kvalitu vody (pH, teplotu, kyslík). Bohužel, její cena na trhu je relativně nízká a tak z ekonomického pohledu není právě tím nelepším druhem pro recirkulační systémy, jenž by mohl přinášet chovatelům výraznější zisky.
Akvaponie se určitě přes noc nestane široce zaváděným produkčním systémem v praktickém chovu ryb, nicméně má v sobě potenciál, který čeká na své výraznější probuzení. Kdo z vás má svůj rybníček, má o čem přemýšlet.
Myšlenka je to geniální, nápaditá a celkem logická. Já osobně tedy tu možnost nemám, když nevlastním ani rybník, ani jezírko atp., ale oceňuji tuhle symbiotickou teorii o pěstování rostlin s chovem ryb.