Granule na háčku, úspěch téměř zaručen

Text: Ivo Novák, foto: Ivo Novák

Ryby z celé Evropy

Rybářům je šumafuk, zda zbaští duháka z Nechranic, Klatov či z Polska nebo Itálie. Ve většině případů jde o uměle odchované ryby ze sádek, které o životě na svobodě skoro nic nevědí.

Nejsou zvyklé lovit a vyhledávat přirozenou potravu, proto klidně zaútočí i na špačka cigarety. Jejich život v rybníce je krátký a jen málokterým se podaří přečkat zimu a vydržet do jara. Mnohdy je příčinou jejich potíží nešetrné zacházení.

Většina ryb má vypěstované stravovací návyky na určitou hodinu a je zvyklá přijímat jen krmení, které jim bylo předkládáno v sádkách. Při změně prostředí jsou pak ryby podrážděné a vystresované, takže je lze ulovit na cokoliv. Po nasazení čerstvých ryb do revíru se většinou dají do pohybu i ryby, které přečkaly nájezd rybářů z minulého víkendu a tak si další rybáři, kteří si třeba v sobotu přivstali, užijí. Rybář, který k vodě přijede pozdě, moc šancí už nemá. Dobrá místa jsou už dávno zabraná, více než polovina nasazených ryb je z vody venku, hodně ryb už je popícháno…

Co zbývá?

Nabídnout rybám něco lepšího než jim předkládají ostatní. Dobrým lákadlem jsou pstruží pelety, jejichž aroma v rybách vzbuzuje pocit bezpečí jejich předcházejícího domova. Kdo má poblíž bydliště sádky, ten se může pokusit odkoupit nějaký ten pytlík granulí, na výběr má i z několika velikostí. Tuto možnost ale drtivá většina lidí nemá, je odkázána k návštěvě rybářské prodejny.

Pelety coby vnadidlo jsou více než vhodné. Perfektně by posloužily i jako nástraha… Ale jak dostat malý a tuhý váleček na háček? Někteří z vás to už dobře vědí. Ostatním poradíme…

Dnes jsou běžně k dostání malé silikonové kroužky, které se navlékají do ohybu ramínka háčku. Do kroužku se jednoduše peleta nastrčí a je nastražená jako nástraha mimo háček. Kroužky splní svůj účel. Pracnější, ale vhodnější mi připadá varianta Josefa Kanty. Posuďte to sami…

Postup výroby

K uvázání je za potřebí mít k dispozici muškařský svěráček, proužek vinilového pásku hnědé nebo průsvitné barvy, který používají muškaři jako hřbítek na české nymfy, háček bez protihrotu a bobinu s vázací nití. Ideální je elastická hnědá nit.

Samotný postup je pak velice jednoduchý. Háček upneme do svěráčku, několika oviny připevníme vázací nit.

Přiložíme vinylový pásek k ramínku v místech, kde chceme mít připevněnou granuli, a pásek oviny pevně přichytíme. Vázací nití se vrátíme k očku háčku. Granuli přiložíme k ramínku a pásek přetáhneme přes granuli zpět k očku. Pásek funguje jako guma a tak je třeba ho částečně napnout, aby nám granule při chytání nevypadávala. V jejím středu si můžete jemným jehlovým pilníčkem vytvořit z jedné strany drážku a tu přiložit k ramínku, granule pak nemá tendenci vyjíždět při vyprošťování z rybí tlamky ven.

Úplně stačí milimetrový zářez. Částečně napnutý pásek u očka přichytíme znovu několika oviny a vázání zakončíme stejně, jako když ukončujeme vázání mušky. Stačí vytvořit dva ztracené uzly. Lakovat uzlík snad není ani třeba. Čas od času se stane, že granule po několika odlovených rybách vypadne.

Do pásku se dá nastrčit nová, ale zmrzlé prsty nechtějí v zimě poslouchat a tak je někdy rychlejší sáhnout do krabičky pro novou granuli s háčkem a tu navázat na konec vlasce místo té, která vypadla. Mít s sebou na ledě dvacet takto připravených granulí není vůbec na škodu. Granule se v chladné vodě rozpouštějí velice pomalu a nemusíte mít strach, že je budete muset často měnit.

Lov

Nejefektivnější je lov na propad s mírným přikrmováním. Po vyvrtání a vyčištění dírky od ledové tříště vhodíte na dno dvě dávky, které naberete do dlaně. To by mělo stačit k přilákání ryb, které se zdržují v okolí. Vůně pelet je jim známá, ryby reagují rychle.

Vaše granule na háčku by měla ke dnu propadávat přirozeně. Měla by k tomu stačit samotná hmotnost pelety a háčku, broček nepotřebujete.

V místech, kde není hloubka větší nad dva metry, je vhodný jemný (0,25 g) splávek, který částečně slouží jako signalizátor. Při propadu je ale vhodnější pozorovat samotný vlasec.

Záběry bývají mnohdy razantní a při dobrém postupu jsou cítit i v samotném prutu. Není kam spěchat. Čím pomaleji granule propadává, tím lépe. Klidně ji můžeme během propadu i uměle přidržovat. Aspoň si tak utvoříme představu, v jaké hloubce se ryby zdržují. Splávek by měl být nastavený tak, aby granule zůstala těsně nade dnem.

Pokud nepřijde záběr během propadu, je vhodné chvilku vyčkat, pak granuli pomalu přizvednout k hladině a postup několikrát zopakovat. Pokud záběry nepřicházejí, ryby přikrmíme asi pěti dalšími granulemi a zase lovíme.

Každý den je jiný

Někdy ryby reagují jen na propadávající granule ve sloupci. Pak je třeba nastavit menší hloubku. Jindy se soustřeďují jen na granule, které leží už na dně, takže se musíme chování ryb přizpůsobit.

Když hejno najede pod dírku, je vhodné po každé ulovené rybě několik pelet znovu do dírky vhodit. Ryby si tak na místě udržíte. Častou chybou bývá, že se všichni soustředí na lov u dna a přitom se ryby pohybují třeba uprostřed sloupce. To, že ryby dopoledne braly nástrahy těsně pod ledem, nemusí odpoledne platit. A ten, kdo bude odpoledne chytat u dna, bude na tom mnohem lépe.

Ideální je, když zaseknutou rybu co nejrychleji dostaneme z vody, aby neplašila ostatní jedince v hejnu. Nejde to vždy tak snadno. Proto je lepší rybu napřed unavit. Pokud se ryba neunaví, bude v dírce vyvádět a klidně vám vyskočí do sněhu nebo led. A to je pro ni nebezpečné.

Všechno má svá ale

Granule není kouzelná… Je jen jednou z mnoha variant. Podmínky se liší den ode dne, revír od revíru. Určitě jste také vypozorovali, že jsou dny, kdy by neúspěch člověk přisuzoval třeba vlivům počasí.

Prostě přišly velké mrazy a ryby nebraly. Pak večer rybář obvolá několik přátel, kteří chytali, a zjistí, že to u nich bylo naprosto perfektní. Ani tyto informace však nemusí být věrohodné k posouzení zarybnění revíru.