Skoro pokaždé, když se v obchodě hrnu k policím s vázacími materiály, si říkám, že už toho mám doma dost. A že se jen tak mrknu. Pak ale mé oči spočinou na pytlíku s hrstičkou nastříhaných vláken barvy, kterou jsem ještě nevyzkoušel a jsem ztracen.
text: Ivo Novák
Přišel jsem jen pro špulku nití a odešel jsem s hrstkou drobností za pár stovek. Takový je úděl rybáře, který tráví večery u svěráčku a pokouší se uvázat naprosto nejskvělejší umělou mušku, po které budou ryby šílet.
Každý vazač má jinou představivost a z dostupných materiálů vytváří dílka skoro umělecká. Je možné vymyslet ještě něco nového, neběhavého, účinného? Ale ano! Důležité je mušce důvěřovat. A důvěru si naše nástraha získá až tehdy, když je úspěšná.
Rybář musí nové poznatky z každého lovu hodnotit a zapisovat si je nejen za uši. Když ne, dál se nedostane. Neměl by se smířit s tím, že dneska ryby prostě nebraly, takže nešlo nic vymyslet. Osobně v takovém případě tvrdím, že jsem vybíral nevhodné nástrahy. I v hledání správné mušky spočívá kouzlo pstruhové rybařiny.
Cizojazyčné názvy nemám rád
Když už nevím kudy kam, sahám pro vzor, kterému říkám pejčoch. Jde o černou zlatohlavou nymfu s výrazným kroužkováním. Pojmenoval jsem ji podle materiálu, který používám na hlavohruď – peacock dubbing. Cizojazyčné názvy nemám rád, tak jsem ho puristicky počeštil. Vím, že bych neměl, ale nemějte mi to za zlé.
Tato muška mě už několikrát dokázala vymanit z ponuré nálady, když se mi u vody nedařilo. Nechávám si ji jako poslední naději, záchranu. Používám ji jen v období nouze a spoléhám na její magickou moc.
Obdobné mušky jistě vážou desítky muškařů. Nabízím vám jednu z nich, černou a zelenou, prostě kouzelnou. Černé mušky jsou a budou nástrahami veskrze úspěšnými. Jenže zelené doplňky černouška ještě více oživí a propůjčí mu ten správný šmrnc.
Postup vázání
Používám černou nit elastic o síle 0,06 mm. Háčky volím H200BL Hanák velikosti 12 a 14. Jde o velice dobře navržené a tvarově vyvedené bezprotihrotové výrobky. Místo hlavičky používám wolframovou zlacenou kuličku o průměru 2,5 mm.
Nit přichytím několika oviny na ramínko háčku. Z pírka černého kohouta oddělím několik štětů. S počtem si nedělám žádné starosti. Štěty přiložím k háčku a postupným ovíjením je přivážu k ramínku. Jednu otočku vytvořím pod štěty.
S nití se vrátím na střed ramínka a připevním zelenou holografickou lametku, pokud možno co nejtenčí, ani ne milimetrovou. Směrem od štětů vytvořím pravidelnými oviny tělíčko mušky. Mělo by být kónické a útlé. Žádný cvalík.
Zelenou lametkou okroužkuji vytvořené tělíčko mušky zhruba pěti oviny. Měly by být pravidelné a směrem k hlavičce by se měly nepatrně rozšiřovat. Snažím se o to, ale myslím si, že jsou to nepodstatné detaily. Pak vázání ukončím několika uzílky, nit odstřihnu a tělíčko nalakuji několika nátěry bezbarvého laku na dámské nehty. Speciální lak na vytváření tělíček nemám, zřejmě by byl k této práci vhodnější. Těchto mušek postupně vytvořím více.
Háček znovu upnu do svěráčku. Připevním vázací nit a pomocí dabovací vidličky vytvořím smyčku. Na hlavohruď používám už zmíněný peacock dubbing, odstín 06. Vlákna jsou poměrně dlouhá, a tak si je nůžkami nastříhám na menší kousky.
Ty vložím do smyčky a stočením vytvořím knot, s nímž několika oviny za hlavičkou mušky vytvořím hlavohruď. Pak už vše jen zakončím ztraceným uzlem a muška je hotová.
Nejde o žádné speciální postupy, každý jen trochu zručný vazač tuto mušku hravě zvládne. Kdo ještě nikdy žádnou mušku nevázal, ten by se nejprve měl podívat na nějaké video a seznámit se se základními vazačskými postupy. Na internetu si také vystačíte. Stačí zadat do vyhledávače slovíčko muška a po několik večerů máte co prohlížet, studovat.
Nedílná součást lovu
Vázání mušek je záliba. Pro některé z nás se tato záliba stala i obživou. Domnívám se, že každý, komu ruce slouží a chodí muškařit, by se do vázání měl pustit. Vázání mušek totiž beru jako nedílnou součást lovu na umělou mušku. Nedokážu si představit, že bych měl být odkázaný na někoho jiného.
Diskuze k článku (0)