Fotografie
Ladislav okomentoval Na jaké pruty a...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Stojan...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Prut...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Vtip nevtip...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Rybář...
předevčírem

Bahníci, pamětníci z dob vzniku černého uhlí (2)

strunc 10. srpna 2019 0 komentářů

Poznávání

Text: Jozef Májsky, foto: autor, Radim Blažek, Martin Reichard, Roman Heřman

Starobylé znaky
Páteř není téměř vyvinutá, obratle jsou nedokonalé, lebka je převážně chrupavčitá, s nemnohými krycími kostmi. Původně tlusté kosmoidní šupiny dvojdyšných ryb postupně ztrácely vrstvu kosminovou i emailovou, u dnešních druhů jsou tenké, překrývají se a tvarem (ne strukturou) se podobají okrouhlým – cykloidním šupinám „vyšších ryb“.

Podobně jako u lalokoploutvých ryb reprezentovaných latimérií podivnou, pokrývají šupiny i povrch ploutví, což je nejlépe vidět na párových ploutvích bahníka australského. Na rozdíl od něj mají ostatní recentní druhy jak prsní, tak i břišní ploutve tenké, červovité.

REKLAMA

Ocasní ploutev u těchto ryb během vývoje splynula s ploutví řitní a zadní hřbetní v ucelený ploutevní lem. Ten je symetrický (dificerkní), u vyhynutých druhů byla ocasní ploutev nesouměrná (heterocerkní), podobná ocasu jeseterů.

Dýchání
Kromě žaber, které jsou částečně zakrnělé, se u nich vyvinuly vychlípením z hřbetní strany trávicí trubice plicní vaky, které jim slouží k přijímání vzdušného kyslíku. U všech vyšších obratlovců, kteří opustili vodní prostředí, vznikly plíce z břišní strany trávicí trubice.

REKLAMA

Protože plicní vaky u mladých bahníků začínají fungovat až asi ve věku dvou měsíců, příjem kyslíku v bahnité vodě zabezpečují u larev afrických druhů a bahníka amerického vnější keříčkovité žábry, které se ale u larev australského druhu nevyvíjejí. U afrických druhů je dosti časté, že se zakrnělé žábry zachovávají i u dospělých ryb.

Biologie recentních druhů dvojdyšných ryb se zřejmě příliš neliší od biologie mnoha vyhynutých druhů, které obývaly prvohorní řeky a močály před téměř 400 miliony let.

Tyto ryby dorůstají délky od 30 cm až do téměř 2 m. Žijí v tropických oblastech, kde se střídají období sucha a období dešťů. Když je náhodou rok výjimečně bohatý na srážky a vody nevyschnou, jejich život pokračuje bez problémů dál ve vodním prostředí.

Když ale recipienty vyschnou, bahníci upadnou do spánku (většinou letního – estivace). Výjimkou je bahník australský, který dokáže přežít jen na lokalitách, které nikdy úplně nevysychají. Ostatní bahníci si při výrazném poklesu vodního sloupce vyhrabávají do bahnitého dna přibližně 0,5‑1 m hluboké chodby a na jejich dně si vytvoří dutinu, ve které se stočí do klubka s hlavou obrácenou nahoru. Africké druhy si z bahna a slizu vytvoří jakýsi kokon, proto snesou i úplné vyschnutí bahna, z něhož je pak možné „vyloupnout“.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled