Fotografie
Jaroslav vložil recept Makrela na klac...
před 2 hod
Fotografie
Jaroslav okomentoval Matjesy ze slad...
před 2 hod
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 4 hod
Fotografie
martimo@email.cz přidal úlovek Kapr obecný...
před 4 hod
Fotografie
martimo@email.cz přidal úlovek Amur bílý...
před 4 hod

Březnové Rybářství: Odbahňování rybníků

Marek iRybářství 2. března 2023 0 komentářů
rybník

Celkové odbahnění nádrže, zdroj www.hydrokov.cz

Poznávání

V České republice je asi 23 tisíc rybníků o celkové výměře 52 tisíc ha a odhaduje se, že nadměrné zabahnění se týká zhruba poloviny z nich.

text: Ondřej Čížek

Za nadměrné zabahnění se považuje průměrná tloušťka vrstvy bahna v nádrži vyšší než 20 cm, kdy rozkladnými procesy v bahně dochází ke značnému odčerpávání rozpuštěného kyslíku při dně nádrže a uvolňování velkého množství nutrientů do vodního sloupce.

REKLAMA

Ve spodních částech bahna pak již převažuje bezkyslíkaté prostředí a může zde docházet k anaerobnímu rozkladu organické hmoty za vzniku látek nebezpečných pro vodní organizmy, např. metanu.

Za nadměrné zabahnění je v praxi také někdy označován stav, při kterém průměrná hloubka bahna přesáhne 40 cm, což je hodnota převzatá z dotačních programů na odbahnění. Při tomto zabahnění vzniká při splnění dalších podmínek nárok na dotaci.

REKLAMA

Příčiny zabahnění

Zabahnění rybníka může mít více příčin:

  1. přítok erodovaný materiálem z povodí nad nádrží, zejména u svažitého zorněného povodí a kvůli nevhodnému zemědělskému hospodaření
  2. přítok odpadních vod s obsahem kalů u zaústění kanalizace bez čištění odpadních vod – u malých obcí – nebo u odtoků z ČOV se špatně provozovanou kalovou koncovkou
  3. eroze břehů nádrže
  4. vnitřní biologická činnost v ploše nádrže
  5. opad listí z břehových porostů
  6. dodávání nadměrného množství krmiv). Zabahňování nádrže tedy lze předcházet omezením výše uvedených příčin. Bohužel možnosti předcházet zabahňování nádrží je v ČR věnována velmi malá pozornost.
rybník
Odbahnění loviště – Horní malovický rybník, foto foto J. Hronek

Rybníky s intenzivnějším chovem ryb často trpí rychlým zabahňováním loviště velmi jemným bahnem s vysokým obsahem organických látek (sapropel). To je značně podporováno těžkou rybí obsádkou kapra, která bahno víří a jemné, pomalu sedimentující částice se dostávají od břehových partií do loviště. Výsledkem je velmi zabahněné loviště a „odkalené“ písčité břehové partie.

Rybníky jsou tedy často zabahněny nerovnoměrně, nejčastěji v lovišti nebo u přítoku erodovaným materiálem z povodí, kde má zabahnění jiný charakter, tj. je více minerální povahy, mnohdy s podstatným zastoupením tzv. skeletu (písku a štěrku).

  • Jaké možnosti odbahnění rybníků nám poskytuje platná legislativa?
  • Které zákony a vyhlášky je dobré sledovat?
  • Kdy musíme provádět akreditovaný rozbor bahna?
  • Kdy se bahno podle vyhlášky stává odpadem a kdy ne?
  • Jak nejlépe technicky provést odbahnění?
  • Kolik bahna je dobré v rybníku ponechat?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku března.

Objednat si ho od 1. března můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářstvímůžete si ho zařídit zde.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled