Praxe

Zatímco duben je mnohdy ještě nevyzpytatelný a velmi často se stává, že se netrefíte do optimální nálady kaprů, květen už je obvykle jiná liga.

Rozpustná boilie je poměrně nový trend, který se začal objevovat teprve v posledních letech. Dříve se vyráběly rozpustné maximálně tak pelety, ale u boilie se předpokládalo, že jde o pevnou hmotu, která něco vydrží a odolá ataku menších ryb.

V minulém díle jsme si povídali o mražených boilie, jejich přednostech a nevýhodách. Možná jsem jen zapomněl podotknout, že mražení vlastně ani není nutné, pokud boilie po výrobě dobře osušíte a v dohledné době spotřebujete. Je to něco, jako když si koupíte čerstvý chléb. Pár dní vydrží v optimálním stavu a poté začne tvrdnout. Kdybyste ho dali do mikroténu, abyste tvrdnutí zpomalili, časem začne plesnivět. Nějak podobně je to i s „mraženkami“.

Je to jednoznačně nejčastější otázka, kterou dostávám. Odpovídal se na ni nejméně tisíckrát a nejspíš to tak bude i v budoucnu. Volba boilie je pro mnoho rybářů zásadní. Někdy už jsou částečně rozhodnutí a spíš jen chtějí potvrdit svůj výběr, mnozí ale nemají představu, co by zrovna v danou dobu na daném revíru mohlo fungovat, a tak raději požádají o radu.

Jsme u konce krátkého seriálu, jenž měl velmi schematicky a v rychlosti popsat jednu z možných cest amatérské výroby vlastních vláčecích nástrah – wobblerů. V tuto chvíli už tedy máme svůj první prototyp hotový, je vybaven pevnostními kroužky a trojháčky odpovídajících velikostí i kvality a můžeme vyrazit k vodě!

Lov kaprů v průběhu zimy je čím dál populárnější, a tak mnozí rybáři svůj první jarní lov už zřejmě absolvovali. Největší nedočkavci během ledna, jiní si počkali na únor, kdy bylo několik hezkých teplejších dnů, další až v březnu. No a ti, kteří to jako já vydrželi doteď, na svou první návštěvu u vody teprve čekají.

V minulém díle jsme naši rybku finálně nabarvili, dali jí dostatečně dráždivý design. Teď nás čeká první čirá vytvrzovací vrstva vhodným dvousložkovým epoxidovým lakem. To aby se balzové tělíčko pěkně zpevnilo a povrch se ochránil proti devastaci ostrými štičími nebo candátími zoubky. Dosáhneme tím navíc i projasnění dosud matných akrylových barev, wobbler získá patřičný lesk.

Ve druhém dílu našeho malého modelářského seriálu jsme při stavbě wobbleru vlepili do jeho opracovaného tělíčka nerezovou kostru a natřeli ho uzavíracím lakem, který i vyhladil póry balzového korpusu. Nyní nás čeká veledůležitá fáze výroby – založení optimální zátěže.

V minulém článku jsme se poohlédli po současných trendech mezi nástrahami pro lov kaprů. V dnešním volném pokračování se podíváme po dalších součástech rybářské výbavy, které jsou právě „v kurzu“. U mnohých jde o trend velmi čerstvý, u jiných se popularita drží už několik let.

Každý rybář si oblíbí lov některého druhu ryb. U nás je to asi nejčastěji kapr, ale já si oblíbil lov línů.

Lov kaprů, tak jako i jiné zájmové činnosti, podléhá trendům. Lépe řečeno, rybáři jim podléhají. Někdy jde jen o krátkodobé záležitosti, které rychle přijdou a rychle i odejdou, jindy se jedná o věci, které zůstanou populární roky či ještě déle. To už závisí na tom, jak se rybářům osvědčí. Pojďme se tedy podívat na některé z trendů posledních let.

V prvním dílu našeho malého modelářského seriálu jsme sehnali většinu základních výrobních nástrojů a pomůcek, nakoupili balzová prkénka a barvy, takže můžeme směle začít s první fází výroby wobbleru – opracováním tělíčka.

Zdatných kutilů je spousta, přičemž jejich velkou komunitu lze najít i mezi rybáři. Ať už to jsou třeba stavěči prutů, vazači umělých mušek, výrobci splávků, pekaři domácího boile… A vůbec to není jen proto, že by našinec chtěl ušetřit peníz za tzv. tovární konfekci, kdepak!

Další pokračování našeho povídání o boilie nás zavede do světa příchutí, ale zastavíme se částečně i u složení směsi pro jeho výrobu, přirozených a více či méně úspěšných přísadách. I tady lze totiž nalézt spoustu různých mýtů, polopravd, byť se mnohdy jedná o roky zaběhnutá tvrzení.

Na únor jsem vybral rybu, kterou můžeme chytat po celý rok. Ryba z čeledi kaprovitých není dravá, přesto občas zabere i na rybičku nebo umělou nástrahu. Jmenuje se parma obecná.