Praxe

Přiznám se, že mám rád svůj klid. Nejlépe se na rybách cítím někde v ústraní, když dlouho nepotkám člověka. Ale na druhou stranu potřebuji kontakt s řekou, rybou a životem kolem vody. Proto jsem se tentokrát zaměřil na stále populárnější způsob lovu dnešní uspěchané doby: rybařinu v blízkosti bydliště. Na krátký intenzivní lov pro ty, kdo nevydrží dlouho nejít k vodě a čekat na období dlouhých výprav.

Rybářům, kteří u vody tráví déle času, nastává otázka, co si dobrého uvařit. Někdy neberou, takže se musí sáhnout i do jiných zdrojů. Poměrně dlouho jsem volil variantu hotových jídel. Mám teď na mysli guláše z plechovky či instantní polévky. Jenže pojídáte-li tyto potraviny častěji, s přílišnou rozkoší se nepotkáte.

Únor bílý, rybáři šílí. Upravené přísloví naznačuje, že pokud začne mrznout a sněžit, je s rybářským sportem zle. Doma za pecí je sice pohoda, každoročně však přibývá nadšenců vyznávajících celoroční lov.

Začátek nového roku je tady a začíná i další rybářská sezona. Její průběh lze jen s těžkostí plánovat, protože zejména v zimních měsících je vše závislé na vývoji počasí, které dokáže velmi často překvapit.

Je to kouzelné… Voda je ledová a průzračně čistá. Břehy řek, rybníků a údolních nádrží jsou téměř bez rybářů, na prutech je jinovatka, očka zamrzají, pod nohami křupe sníh či zmrzlá tráva. Příroda je prostě jiná, přesto velmi krásná.

Jak zacházet s rybou se mezi sportovními rybáři v poslední době často řeší. Rybáři mohou chytat způsobem chyť a všechno vezmi. Je to způsob velmi nežádoucí a pro rybářskou veřejnost dosti nepochopitelný, mnohdy nazývaný „masařství“.

Během uplynulého roku jsme s kolegy a kamarády často měli zajímavé diskuze o kaprových prutech. Řešili jsme přitom otázky, které v mnohém nabourávají zažité stereotypy. V některých věcech jsme se shodli, v jiných zase byly názory rozdílné. Někdy dokonce diametrálně.

Korkový splávek poskakuje po hladině a občas popojede z jedné strany na druhou. Místa k pohybu příliš nemá, dírka vyvrtaná v ledu má průměr pouhých dvacet centimetrů. Nastražený perlín vycítil nebezpečí a snaží se prchnout. Splávek tančí na hladině.

Když jsem se jako kluk začínající s rybařením zmohl na víc než na splávek z korkové zátky a pár háčků z ohnutého špendlíku, začal jsem se ohlížet po nějaké vhodné krabičce, do které bych vše uložil.

Ne, nezbláznil jsem se a nevracím se k rybařině, kterou jsem provozoval před čtyřiceti lety. S krmítkem se dá lovit i moderně, i když to pravda tak nějak z toho prastarého stylu vychází. On je totiž úžasně účinný, pokud se dodrží pár základních zásad.

Voda vysoko vystříkne, rybičky skáčou vzduchem a na zlomek vteřiny spatřím i temný hřbet krvelačného dravce. Na nic nečekám, rychle popadnu prut s nastraženou mrtvou ouklejí a nahodím. Hladina se zatím uklidnila, ale je jasné, že šupinatý predátor tu někde musí být.

S oblibou používám nevšední gumové nástrahy. Proč? Mají velice realistický vzhled a pro ryby jsou něčím novým, neokoukaným.

Chytání kaprů v období od listopadu do února už není bláznovstvím několika šílenců, jak tomu bylo před lety. Příznivější zimy posledních let, osvěta a také dobrá dostupnost vybavení pro lov v chladnu způsobily doslova boom zimního kapraření.

Chytání kaprů na drobný partikl je způsob používaný již spousty let. Jeho výhoda je v okamžité atraktivitě a rychlosti působení, nevýhoda tkví v tom, že je lákavý nejen pro kapry, ale také pro veškerou tzv. bílou rybu. A přes tu je někdy velmi obtížné dostat se k větším kaprům.

Znáte nějakou malou, ale hlubší údolní nádrž? „Malou“ myslím takovou nádrž, do jejíhož koryta dohodíte svým feederovým náčiním. Pokud ano, pojďme si opatřit letošního vánočního kapříka „svépomocí“!