Články - Candát obecný

V minulém díle jsme naši rybku finálně nabarvili, dali jí dostatečně dráždivý design. Teď nás čeká první čirá vytvrzovací vrstva vhodným dvousložkovým epoxidovým lakem. To aby se balzové tělíčko pěkně zpevnilo a povrch se ochránil proti devastaci ostrými štičími nebo candátími zoubky. Dosáhneme tím navíc i projasnění dosud matných akrylových barev, wobbler získá patřičný lesk.

Přinášíme další aktuální příběh z pera našeho ichtyologa Pavla Vrány. Tentokrát o instalaci umělých candátích třecích hnízd na Slapech. Co myslíte, objevili se u nich candáti hned jako v loňském roce?

Na údolní nádrž Orlík jsme umístili umělá candátí hnízda. Naše snahy vedou k podpoře přirozené reprodukce orlických candátů.

Ledviny u ryb zdaleka nevypadají jako u savců, přesto dokonale fungují jako orgán krvetvorby a filtrační orgán krevního oběhu. Nacházejí se těsně pod rybí páteří a v těsné blízkosti je k nim přimknutý plynový měchýř.

Zdá se, že jaro je ještě daleko, ale uteče to jako voda. A až se jaro 2024 zeptá rybářského hospodáře, co dělal v zimě, dostane možná překvapivou odpověď: „Připravoval jsem třecí hnízdo pro candáty“.

Host z Afriky uvázl na našem háčku pouze pomyslně. Tilapie nilská coby teplomilný druh nemá šanci v našich podmínkách přežít. Vyskytuje se pouze v umělých chovech. Přesto čas od času nějakému šťastlivci tilapie zabere.

Štika nebo candát se smetanovou omáčkou

Řeka Bodrog, druhá největší řeka ve východním Slovensku, se navenek tváří, že s Tisou nemá nic společného, ale opak je pravda. Do Tisy se vlévá v maďarském městečku Tokaj, známém vinařském centru.

Voda vysoko vystříkne, rybičky skáčou vzduchem a na zlomek vteřiny spatřím i temný hřbet krvelačného dravce. Na nic nečekám, rychle popadnu prut s nastraženou mrtvou ouklejí a nahodím. Hladina se zatím uklidnila, ale je jasné, že šupinatý predátor tu někde musí být.

Ve vodách České republiky žije něco málo přes 60 druhů ryb. Neliší se jen nároky na životní prostředí (stojatá nebo tekoucí voda, teplota vody, obsah kyslíku aj.), ale i typem výtěru. Pro udržení rybích populací v našich vodách je nejdůležitější zachovat nebo zřizovat výtěrová místa – trdliště ryb.

Metodu poloumělého výtěru candáta na přenosná výtěrová hnízda zavedl a propracoval nestor českého rybníkářství Josef Šusta koncem 19. století na Třeboňsku.

K samotnému chovu ryb odjakživa patřila i přeprava. V dobách dávných se ryby přepravovaly pomocí koňských spřežení. K převozu se využívalo dřevěných sudů nebo se kapři převáželi jen na mokré slámě překrytí mokrým plátnem (aby neoschli a neomrzli).

Blíží se šestnáctý červen, další z velkých svátků všech příznivců lovu dravých ryb přívlačí. Každoročně se tohoto magického data nemohou dočkat tisíce rybářů.

Druhý týden po instalaci umělých třecích hnízd pro candáty jsme se opět vydali na ÚN Slapy na inspekční cestu, abychom se podívali, zda je vše tak, jak má být. Protože voda v nádrži je vlivem přítomných rozsivek zbarvená do hněda a na 4 metrech hloubky již mnoho světla pro čip naší kamery nenajdeme, vzali jsme si tentokráte na cestu i přísvit.

Vážení příznivci Petrova cechu, jsme rádi, že vám můžeme nabídnout krátkou reportáž, která zůstává skryta zrakům většiny z nás. S pomocí kamery jsme se vydali na obhlídku umělých trdlišť, která jsme v předchozích týdnech instalovali na ÚN Slapy.