Každá řeka má svá krásná zákoutí, ale nejkrásnější a také nejzajímavější jsou na každé řece, tedy alespoň z mého pohledu, jezy. Přitahovaly mě vždycky. Ať už to bylo jen pár kamenů nadržujících trochu hladinu nebo mohutná betonová stavba, přes kterou se hrnou s rachotem masy vody. Vždy zde cítím úctu k síle řeky.

text: Milan Tychler

Jez v Chropyni
Jedná se o stavbu z betonu se čtyřmi stavidly, která je však bohužel ve špatném technickém stavu. Až k tomuto jezu, který nemůže žádná ryba překonat, mají ryby volný průchod z řeky Moravy. To je také jeden z důvodů, proč je zde velká druhová pestrost a čas od času tu narazíte na nějakého většího zbloudilého rybího cestovatele, což je vždycky fajn.

Lovit se zde dá celoročně a uplatníte tu snad všechny rybolovné metody kromě muškaření. Na to zde není dost prostoru. Voda padá z výšky asi dvou metrů na betonovou plotnu a přímo ve vývařišti hloubka nedosahuje ani půl metru. Až v místech, kde betonová plotna končí, což je zhruba tři metry od jezu, se dno začíná působením proudu trochu prohlubovat a modelovat.

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš
Zažil jsem tu dny, kdy zabraly sotva dvě, tři plotičky. Ale také dny, kdy jsem se nestačil divit. Záběrů bylo tolik, že jsem si říkal: Jak se sem všechny ty ryby vůbec vejdou?  Byly i dny, kdy jsem měl jeden jediný záběr, avšak mé náčiní na tuto rybu zdaleka nestačilo. Někdy se těžká ryba osvobodila téměř hned po zaseknutí, jindy jsem si ji mohl chvíli povodit a dělat si naděje na její úspěšné vylovení. Občas jsem ji dostal, někdy ji jen zahlédl a často jsem ani nezjistil, s kým jsem měl tu čest.

kapr obecný
Foto: Milan Tychler

Karas, pstruh, ale i okounek pstruhový
K zástupcům drobotiny tu patří hrouzek, plotička a ouklej. Je jich tu požehnaně. A když nic jiného nejde, pak vám udělají radost i tito mrňousové. Z větších kaprovitých ryb můžete chytit ostroretku i podoustev, cejna velkého i cejnka malého. Občas perlína, kapra, lína, karase, vzácně menšího amura.

Okounek pstruhový
Foto: Milan Tychler

Dále je tu parma, okoun, mník, úhoř, štika, candát a menší sumci. Podařil se mi tu i pstruh duhový a jako rarita okounek pstruhový. Oba nezbedové zřejmě utekli z nedalekých sádek. Samozřejmě tu chytíte také všudybyla tlouště. Je to dost pestrá směsice a nejsem si jist, jestli jsem vyjmenoval všechno a zda se tu pod kameny neschovává ještě něco jiného.

Napsat komentář