Počasí nám příliš nepřeje. První den je převážně ošklivo, prší a je zima. První odměnou je nám kapřík v délce 70 cm. Dostává svobodu a my se těšíme na další, větší ryby.

Text: Zdeněk Hofman, foto: Lenka Hofmanová

Nemáte někdo kamión?

Vybudování kapřího tábora není žádná legrace. Kaprařina je náročná řehole, připomínající složitý stroj, složený z neuvěřitelného množství nejrůznějších součástek, bez kterých by se samotný lov značně zkomplikoval. O co lehčí podmínky mají například vyznavači přívlače, když s jedním proutkem, podběrákem a ruksakem plným umělých nástrah vyrazí k vodě!

Kapří parta se v dnešní době do jednoho běžného auta nevejde ani náhodou. To by někdo musel vlastnit kamion. Loď, sonar, stojany na pruty, velký podběrák, bójky a bedny plné boilie zabírají spoustu místa. Samostatnou kapitolou je zázemí, protože lov velkých kaprů je záležitost několika dní a v ideálním případě i celého týdne. Bivak, lehátka a proviant zaberou další místo.

Čtyři chlapi, jedna žena

Náš tým je složen ze čtyř chlapů a jedné ženské. Mezi chlapy pochopitelně počítám i šestiletého Tadeáše a šestnáctiletého Dominika, protože věk není rozhodující. Mezi rybáři hrají hlavní roli zkušenosti a těch mají oba kluci díky dědovi Jirkovi požehnaně.

kapří hlava

U vody tráví veškerý volný čas a zdolali nespočet kaprů s hmotností přes deset kilogramů. Ženskou část populace zastupuje moje Lenka, vášnivá rybářka a fotografka. Je příjemné žít s partnerkou, která místo módních butiků s chutí navštěvuje rybářské obchody.

Další záběr přichází Dominikovi. Kapr prchá na plný plyn jako závodní korveta. Hned po startu vyrazí do prudké šikany ostře vpravo. Dominik se snaží tento manévr vyrovnat prutem, ale ryba je stále plná energie a nemá chuť měnit svoji dráhu.

Měření, vážení a fotografování proto probíhá v poklusu. V klidu si vlastně celý zážitek vychutnáme až ve vzpomínkách, při prohlížení fotografií

Míří směrem do hájeného pásma, kde zřejmě hledá spásu a bezpečí. Problém je, že mu v cestě stojí nastražené pruty rybářské party, tábořící o kousek vedle. Mladý lovec musí s prutem v ruce následovat kapřího nezbedníka po břehu a všechny pruty podlézt. Zdivočelý kapr se naštěstí nezamotal. Po několika dalších pokusech o záchranu hází ručník do ringu a pokládá se na bok.

kaprař u vody

Nezbytnou pomůckou vyznavačů metody chyť a pusť je podložka na odkládání ryb. Zabrání poškození ryb a při manipulaci na břehu slouží i jako taška k vážení. Kapra je nutné vrátit co nejdříve do jeho rodného živlu. Měření, vážení a fotografování proto probíhá v poklusu. V klidu si vlastně celý zážitek vychutnáme až ve vzpomínkách, při prohlížení fotografií.

Takové okamžiky jsou mnohdy lepší než samotný lov, protože s odstupem času zapomeneme na všechny nepříjemnosti, které kalily čistou vodu našich příhod. Zima, vítr, déšť nebo neustálá přítomnost krvežíznivých komárů bývají velmi rychle zapomenuty. V našich srdcích zůstanou jen ryby, vzrušení z lovu a láska k přírodě.

Dominikův kapr je vysoký lysec, měří 82 centimetrů! Tato krásná ryba odstartovala neuvěřitelnou sérii záběrů na jediný prut, které mladý rybář proměnil s bravurností zkušeného mistra. Do konce dne jich chytil osm. Tato situace vyvolala jednu zcela zásadní otázku.

Jakou roli hraje žlutá barva olova?

Proč berou jen na jeden prut? Je to náhoda? Nebo děláme něco špatně? Všichni máme stejné montáže i nástrahu. Líčíme kousek od sebe. Nám však nebere nic. Jediná odlišnost od ostatních udic je ve žluté barvě olova. Dětská hravost při výběru zbarvení zátěže zaměstnává naše myšlenky až do večera. Je kapr zvědavý a žlutá barva ho přitahuje? Nebo je barvoslepý? Těžko říct.

rybář u vody

S příchodem tmy přestali kapři naštěstí používat zrak a řada došla i na zbytek výpravy. Benjamínek Táďa náhle vyskočí z lehátka. S mrštností lasičky přeběhne k prutu a celým tělem zasekne. Je to legrační pohled. Prut má strčený mezi nohama hodně dozadu a vypadá jako Harry Potter na létajícím koštěti.

„Máš to spočítané,“ křičí v zápalu boje.

Jirka se usmívá a je vidět, že je na vnuka pyšný. Kapr zvolil strategii úniku ze strany na stranu. Občas vymotá trochu vlasce, ale síly mu rychle ubývají. U břehu si lokne vzduchu a nedobrovolně zajede do nastaveného podběráku. Je to opět lysec a velikostí zapadá do denního průměru 9–11 kg. Zajímavým poznatkem je, že až na jednoho šupináče, kterého chytil Dominik, jsou všichni kapři lysci. V květnu jsme na stejném místě nechytili ani jednoho. Brali nám pouze buclatí šupináči. Je to další záhada a důvod k zamyšlení. Rybařina je věda, která se studuje celý život a dědí z generace na generaci.

Záběry ustaly

Další den se citelně ochladilo, což přibrzdilo aktivitu ryb, které přestaly brát a možná odpluly do jiné části revíru. Fouká silný vítr. Na červenec panuje opravdu studené počasí. Tolik jsme se těšili na sezení u grilu a vyprávění veselých historek, ve kterých je opravdovým mistrem Jirka. Rybářské příběhy dokáže poutavě líčit celou noc.

Zkouším nastražit dva pruty na dravce, ale vše je marné. Voda při břehu je od velkých vln silně zkalená.

K večeru má štěstí Lenka. Konečně! Opět lysec. Kapři se umoudřili, ale jsou menší než včera, většinou okolo 5-7 kg. Každý máme několik záběrů a radostně si každou jízdu vychutnáváme. V hloubi duše však stále sníme o větší rybě. Zítra ráno už musíme s Lenkou odjet. Jirka s dětmi mají ještě den k dobru.

Zabere vysněný dvacetikiláč?

Začínáme horečnatě přemýšlet, jak vyprovokovat velké ryby. Jirka volí nejmodernější montáž a selektivní boilie, které nazývá tajnou zbraní a tutovkou.

Já volím opačnou variantu… Starou, jednoduchou montáž z pletenky, s průběžným olovem a nastraženým řetízkem kukuřice. Tento model slavil úspěch už na jaře.

kukuřice pod háčkem

Lov kaprů může na první pohled vypadat jako nudná záležitost, kdy rybář tráví většinu času pouhým čekáním na záběr a jen vysedává nebo dokonce polehává u vody. Opak je pravda. Neustálé zdokonalování a navazování montáží, broušení háčků, krmení nebo zavážení nástrah je jen pouhým zlomkem každodenní činnosti. Neomezená doba lovu, povolená na některých kaprových revírech, dokáže rybáře, který špatně rozložil svoje síly, zcela vyčerpat.

Jak dopadne poslední noc u vody? Podaří se ulovit velkého kapra nebo zůstane jen u těch malých? Dozvíte se příště, v závěrečném díle.

Napsat komentář