Dobrodružství s dropshotem na lovištích, kde rybařím, trvá už několik let. Každým rokem odhaluji stále širší možnosti, jak využít různá vybavení i nástrahy a návnady. Dnes krátce pojednám o vybavení, které používám na jemný spinning.

text: Piotr Duda

Po mnoha nepovedených pokusech s dropshotem mi postupně došlo, co dělám špatně a proč moje technika vábení ryby nepřitahuje.

Prut

Napoprvé jsem začal s udicí s vlepenou špičkou, závažím do 14 g a prutem v délce 245 cm. Ten pokus skončil neúspěchem… Špička se pod závažím příliš ohýbala a nástraha nefungovala tak, jak měla. Záběru jsem se nedočkal.

Dalším prutem v pořadí se stala typická, 230 cm dlouhá štikovka s hlubokým parabolickým průhybem a zátěží v rozmezí 10–30 g. Konečně se začalo něco dít, ale ani tento pomocník mým požadavkům neodpovídal.

Po roce lovení jsem přišel na to, že je zapotřebí najít lehčí, obratnější a zároveň velice rychlý prut. Několik předchozích pokusů mi napovědělo, že pruty na okouny a štiky nejsou pro mé techniky lovu příliš vhodné.

Co takhle zvolit lehký prut na candáty? Proč ne? Připravil jsem další sestavu a úvodní pokus proběhl s vlascem o síle 0,14 mm. Doufal jsem, že se mi změna vyplatí a skutečně! Trefa do černého! Volba padla na Mikado Kamisori Zander (198 cm do 18 g). Tato udice má neuvěřitelně citlivý blank a dutou špičku (neplést si s vlepenou), která výborně přenáší všechny pohyby nástrah i záběry.

dropshot
foto: Piotr Duda

Jde o velmi lehký prut, který se ale některým může zdát příliš jemný, pokud jde o lov větších ryb, než je štika nebo candát. Křížový oplet prutu ho ale posílí a můžu vás ujistit, že si poradí i s opravdu velkými rybami.

První dojmy překonaly všechna má očekávání. Závaží o hmotnosti 20 g jsem mohl dokonale vodit po dně. Každý kamínek, větvičku či jinou překážku na dně jsem hezky cítil v rukojeti. První záběry mé teorie potvrdily, což bylo zejména vidět na špičce a cítil jsem i tah v zadní části rukojeti.

Prut, který se hodí především na candáty, perfektně zasekával ryby – a to díky pevné zadní části. Špička prutu výborně udržela zaseknuté okouny i při zdolávání úlovku. Obrovskou výhodou tohoto prutu je jeho velmi nízká hmotnost, proto s ním můžeme lovit i několik hodin a neunavíme se.

Naviják

Je nezbytnou součástí udice. Jaký ale zvolíme k dropshotu? Odpověď je jednoduchá – takový naviják, který udici vyváží tak, aby se nepřevažovala dopředu. Těžiště musí být perfektně zaměřeno. To zajistíme tak, že ji chytíme v místě, kde držíme klasickou udici. Udici položíme na jeden prst a pak zjišťujeme, co se s ní děje.

Každé vychýlení směrem nahoru či dolů napovídá o špatném výběru navijáku. Proč je to tak důležité? Pokud přetížíme udici velkým navijákem, ztratíme cit, na kterém nám tolik záleží, a na kterém do určité míry závisí naše efektivita. Zdá se mi, že pak se dlaň a zápěstí při několikahodinovém lovu více namáhají.

smáček
foto: Piotr Duda

Spolehlivý mechanizmus, který je odolný přetížení, je velmi důležitý. Lehká konstrukce a plynulá práce navijáků nám ulehčí práci s udicí a propojení mezi udicí a koncem soupravy.

Souprava

Dropshot je velmi účinnou technikou na líné okouny. Souprava se připraví snadno a je podobná jako při lovu a s paternosterem, akorát že je zde všechno v jedné linii. Na konci máme závaží kruhového tvaru, o něco výše se nachází háček kolmo k vlasci. Na uvázání háčku používám uzel nazývaný palomar.

V hlavní roli zápěstí

Tato technika je velmi jednoduchá, naučíte se ji rychle. Jde o lovnou metodu, která se často používá při lovu z lodi, ale stále více rybářů ji zkouší i při lovu ze břehu. Velmi připomíná lov na dírkách s marmyškou, nebo také mořský rybolov s nejrůznějšími nástrahami.

Efektivita metody vychází z chytání na složitých místech, kde jsou pod vodou spadené stromy, kameny, keře či haluze. Nejlépe se s ní pracuje ve stojatých vodách, ale můžete lovit i v řekách, i když tady je dropshot sestaven jinak, a to jak pozicí udice, tak rybáře.

okoun říční
foto: Piotr Duda

Během lovu hraje hlavní roli zápěstí. Po náhozu nechme nástrahu volně dopadnout na dno a v tu chvíli začíná všechna zábava. Začínáme jemně pohybovat špičkou prutu tak, aby se naše závaží neodlepilo ode dna, ale jemně na něm poskakovalo a rozhýbávalo nástrahu, kterou čas od času jemně poposuneme.

Metoda, kterou jsem se vám pokusil popsat, je jednoduchá, nekomplikovaná. I jí je však nutné věnovat spoustu hodin u vody, aby se s ní rybář sžil. Je zapotřebí vybrat si vhodné vybavení a nástrahy, aby si bylo možné hrát s okouny tak, jak to mají rádi.