Fotografie
Ladislav okomentoval Na jaké pruty a...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Stojan...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Prut...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Vtip nevtip...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Rybář...
předevčírem

Hlaváč černoústý. Ryba, která se k nám dostala nejdříve v omáčce z rajčat

strunc 27. července 2019 0 komentářů

Hlaváč černoústý. Foto: David Štrunc

Poznávání

Text: Jozef Májsky

Ichtyofauna ČR byla až do konce 20. století o zástupce této čeledi ochuzena. Když jsme v období budování socialismu jezdili k Černému moři, setkávali jsme se zde s několika druhy mořských hlaváčů, kteří v mělkém litorálu patří k nejběžnějším rybím druhům. Většina tehdejších československých rekreantů netušila, že jeden z vyslanců těchto černomořských ryb žije i ve slovenském úseku Dunaje a dolní části jeho přítoků.

obrázek hlaváč černoústý
Kresba: N. Kondakov

Na konci 20. století
O hlavačku mramorovanou (Proterorhinus marmoratus), drobnou rybku (5–7 cm) se tehdy rybáři příliš nezajímali, takže mohla nejednou uniknout jejich pozornosti. Snad i proto byla zjištěna v ČR poprvé až v roce 1994 v nádrži Mušov. Dá se ale předpokládat, že v řece Moravě se vyskytovala už o nějaký ten rok dříve. Kdy tento původem mořský druh nastoupil svou pouť z černomořské oblasti proti proudu Dunaje, to ale přesně nevíme. Přírodovědci se o něm zmiňují ve svých pracích až v 19. století. Ke konci 20. století jej postupně následovalo několik dalších druhů hlaváčů, tentokrát ale z rodu Neogobius.

REKLAMA

hlavačka mramorovaná
Hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus), foto: Jozef Májský
hlaváč černoústý
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus), foto: Jozef Májský

Černý svatební šat
Hlaváč černoústý, jak ho pojmenovali naši ichtyologové, byl u nás poprvé zjištěn na soutoku Moravy a Dyje (říční km 70), měl by se tedy vyskytovat jak v řece Moravě, tak i v dolním úseku Dyje. Jak v Dunaji, tak i zde tento benticky žijící druh vyhledává členité prostředí s úkryty, výborně mu vyhovuje například kamenné břehové opevnění, které představuje vhodný biotop i pro hlavačku mramorovanou. Jinak preferuje písčité a písčitojílovité dno.

kameny v řece
Foto: Jozef Májský

Podobně jako hlavačka, má i hlaváč černoústý skvrnité maskovací zbarvení, celkově ale působí světlejším dojmem. Tedy kromě samců v době rozmnožování, jejichž svatební šat může být téměř černý.

REKLAMA

hlaváč černoústý
Foto: David Štrunc

Na první pohled se hlaváč od hlavačky liší především tím, že nemá nozdry protažené v tenké rourky a na přední části hřbetní ploutve (v její zadní třetině) má výraznou černou skvrnu. Podle ní tuto rybu zřejmě Rusové pojmenovali „byčok krugljak“. Prsní ploutve jsou vzhledem k velikosti těla mohutné, břišní jsou spojeny v oválný terč, který má slabě vyvinutý okraj a zasahuje až k řitnímu otvoru. Řitní ploutev je dlouhá. Tento krátkověký druh, který v našich podmínkách pohlavně dospívá už ve druhém roce života, dorůstá do délky 15 cm, ojediněle až 20 cm. Jikry ukládá v úkrytech. Období tření je poměrně dlouhé, od dubna až do září. Potravu hlaváče černoústého tvoří vodní bezobratlí – hlavně měkkýši, korýši, larvy hmyzu a drobný plůdek ryb.

kresba hlaváč černoústý
Kresba: L. Vybíralová

Právě proto, že konkuruje cennějším druhům ryb a požírá jejich potomstva, je považován za nežádoucí invazivní druh.

Aktivita hlaváčů výrazně klesá s poklesem teploty vody pod 6 °C. Když v březnu dosáhne teplota 10–12 oC, začíná jejich tření. Nejintenzivněji probíhá reprodukce koncem dubna a počátkem května, ale někdy se rozmnožování protáhne až do srpna. Samec obyčejně udělá v písku pod kamenem jamku, kterou zpevní výměškem přídavné pohlavní žlázy. Pak sem naláká jednu, dvě i více samic. Ty během tření pokryjí dno jamky jikrami, které samec následně oplodní. Plodnost samic je v průměru 1400 jiker na jikrnačku. Jikry mají eliptický tvar, délku 3,3–4,6 mm a šířku 1,5–2,1 mm.

Samec snůšku jiker pečlivě ochraňuje
Svůj poklad čistí od nečistot a pohybem ploutví přivádí k vyvíjejícím se zárodkům čerstvou, okysličenou vodu. Během čtvrtého až sedmého dne se líhne potěr, který asi dva dny tráví zásobní žloutek a pak se začne samostatně živit drobnou potravou. Z pozorování vyplývá, že reprodukce představuje pro samce značnou zátěž. Velice zhubnou a velké procento z nich po tření uhyne.

hlaváč černoústý
Foto: Jozef Májský

V Azovském moři ročci dosáhnou délky 4 cm, dospělé ryby zde dorostou obyčejně asi 14 cm, v Kaspickém moři 5–9 cm a v Černém moři až 25 cm. Pohlavní zralosti dosahuje tento druh, podobně jako i v našich sladkých vodách, už v druhém roce života a do reprodukce se často zapojují rybky jen o trochu delší než 5 cm. Hlaváč černoústý (i přes svou velikost) představoval pro obyvatele kolem Černého, Azovského i Kaspického moře zpestření potravy už v minulosti. Lidé ho sušili jako chipsy, které zapíjeli vodkou. Ve 20. století s rozvojem konzervárenského průmyslu byly pak rybky o délce nad 9 cm průmyslově loveny a v druhé polovině století byly i k nám dovážené konzervy „byčky v tomatě“. Matně si vzpomínám, že byly celkem chutné.

Foto: David Štrunc

Doufejme, že se nepůvodní hlaváč černoústý, resp. i další druhy z rodu Neogobius, například hlaváč říční (N. fluviatilis), nestanou v příštích letech postrachem našich vod a nerozmnoží se natolik, abychom je museli lovit ve velkém a dělat z nich konzervy.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled