Text: Jozef Májsky foto: autor
Není nic neobvyklého, že jim rostou nejenom na čelistech, ale třeba i na jazyku, patře i hlouběji směrem do zažívacího traktu. Ozubenou tlamu štiky znají už malé děti, zatímco o požerákových zubech kaprovitých ryb mnohdy nevědí ani méně zkušení rybáři. Přitom z hlavy velkých exemplářů kapra, amura, tolstolobika nebo bolena se dají tyto zuby vypreparovat a upravit jako pěkná trofej.
Z mořských ryb budí ozubenými čelistmi respekt u rybářů, hlavně ale u potápěčů, vícero dravých druhů. Zvlášť nebezpečně vypadá tlama barakudy, horší pověst ale mají murény.
V mnoha případech totiž útočí na člověka, aniž by je vyprovokoval. Jejich kousnutí je nebezpečné, protože kromě hluboké rány způsobené jehlovitými zuby může způsobit zdravotní komplikace i jedovaté krevní sérum těchto ryb. Když pronikne do rány, vyvolá rozpad červených krvinek a vznik krevních sraženin.
![](https://irybarstvi.cz/wp-content/uploads/2020/03/3-4.jpg)
Stane se tak obyčejně po prasknutí krevních vlásečnic, jimiž je protkaná jemná sliznice na patře tlamy murén, kde je ozubená radliční kost. Naštěstí kuchyňskou úpravou při teplotě vyšší než 75 °C toxicita krve murén mizí, takže jejich chutné maso můžeme konzumovat bez obav.
Šklebící se tlama murén – vděčný objekt podmořských filmařů a fotografů – není primárně projevem agrese, jak bychom se mohli domnívat, ale pouhou adaptací na snadnější proplachování žáber prokysličenou vodou. Tlama těchto dravců zaujala ichtyology i tím, že postrádá jazyk, který plní u jiných ryb důležitou funkci při polykání kořisti. Protože murény nedokáží kořist nasát spolu s vodou, teoreticky by tak dostaly do žaludku úlovek jen s potížemi. Nějakou fintu ovšem používají, vždyť v mořích žijí úspěšně miliony let!
Objasnění tohoto rébusu vyřešilo až nedávno spojení dvou moderních výdobytků techniky – rentgenu a vysokorychlostní digitální videokamery. Spojení videozáznamu a rentgenových snímků ukázalo, že po uchopení kořisti do čelistí se u murény vysunou do tlamy další ozubené hltanové (faryngeální) čelisti, jejichž pomocí je sousto zataženo do hltanu a pak sklouzne do žaludku. Při tomto unikátním spolknutí úlovku se hrdlo murény extrémně roztáhne, k čemuž přispívají i „vnější“ čelisti, které nejsou s lebkou pevně spojeny. I když uvedený unikátní způsob polykání kořisti zaznamenali američtí biologové z Kalifornské univerzity v Davisu u druhu Muraena retifera, žijícího lokálně od Floridy po Venezuelu, lze předpokládat, že je běžným standardem i u desítek dalších druhů murén.
![](https://irybarstvi.cz/wp-content/uploads/2020/03/1-4-1024x721.jpg)
Ichtyologové se domnívají, že hltanové čelisti se zřejmě opakovaně vyvinuly rovněž u jiných dravých ryb. Na vědce tedy čeká při potvrzení této teorie ještě hodně práce. Jak je vidět, v rybím světě je stále co objevovat.
Diskuze k článku (0)