Fotografie
okomentoval VIDEO: Co se dě...
včera
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
předevčírem
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 4 dny
Fotografie
Jaroslav okomentoval Makrela na klac...
před 4 dny
Fotografie
Jaroslav okomentoval Staročeská kapř...
před 4 dny

Ryby na vnější jevy reagují okamžitě. Někdy raději opustí vodní prostředí

Marek iRybářství 2. července 2019 1 komentářů

Foto: Jiří Vostradovký

Poznávání

Text: Jiří Vostradovký

Tyto podměty označujeme jako vnější, ryby na ně okamžitě reagují. Kromě nich však existují i přírodní, „vnitřní“ vlivy, působící v delším čase a s pozvolným účinkem, jako například reakce na změny teploty prostředí. V zimě se ryby přesouvají do hlubší zóny, v létě naopak do mělčin nebo těsně pod hladinu.

Úbytek obsahu rozpuštěného kyslíku může ryby (zdržující se jinak u dna) postupně vyhnat až k hladině. Změny v chování mohou vyvolat i zvýšené průtoky, zákal vody z přítoku nebo vnos znečištění, které je provázeno únikem ryb do vyhovujícího prostředí. Podobně může dojít k rychlému přesunu ryb do míst s lepší potravní nabídkou atd.

REKLAMA

ryby chleba
Foto: Jiří Vostradovký

Objev kousků housky na břehu, původně určených labutím, překoná strach a stereotyp života ryb pod hladinou a dovolí jim na chvíli opustit vodní prostředí. Jiným podnětem může být okamžik nebezpečí. Mohou to být podněty k okamžité reakci, které rybáři dobře znají a dovedou je při lovu využívat ve svůj prospěch.

Typickým příkladem takového chování (a prozrazení své přítomnosti rybářům) jsou únikové reakce při nájezdu rybího dravce do hejna vyhlédnuté rybí kořisti, kdy ohrožené ryby bleskově opouští vodní prostředí a „skrývají“ se na okamžik výskokem nad hladinu. Při ataku dravce následuje sice rozptýlení rybího hejna do všech stran, ale následně i k jeho rychlému znovuvytvoření. To dravci jeho orientaci ztíží a kořist má šanci k úniku.

REKLAMA

skákající ryby
Foto: Jiří Vostradovký

Útoky jiných predátorů
Jinak tomu může být po opakovaných (a již prožitých) útocích hejn kormoránů. Stres z podobných vnějších útoků bývá tak silný, že může vyvolat odchod ryb do míst, která představují možnost perspektivního úkrytu. V posledním případě bývá obranná reakce ohrožených ryb adekvátní rozsahu hrozícího nebezpečí. Pokud mohou, „nahustí“ se do velmi početného hejna se snahou se v hejnu a pro úkryt zvoleném místě udržet co nejdéle.

rybí hejno
Foto: Jiří Vostradovký

 V odborné literatuře lze nalézt údaj, že při hromadném odchovu plůdku a násad nedravých ryb v monokultuře (pro následné vysazení do volných vod) tuto obranou reakci ryby nemají. Proto se při takovém odchovu doporučuje včas k nim přisadit několik dravců, aby ryby tyto obranné schopnosti získaly.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (1)

  1. Ty ryby tak hloupé taky nejsou, aby usnadnily svým predátorům jejich práci dostat je. Je k neuvěření jak daleko dokáže i malá ryba „vzlétnout“ z vodního sloupce. A s následným plácnutím o hladinu vlivem gravitace vytváří tahle jejich reakce skvělou podívanou.

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled