Ostroretku není vůbec jednoduché ulovit. To že ji přimějete k záběru, je jen půl úspěchu, musíte ještě proseknout její tvrdý ret, což bývá velmi obtížné.

Text: Josef Jehlička

Díky pokusům o aklimatizaci se s ní setkáme i v mnoha vodách, kde není původním druhem. Pochází totiž z povodí Dunaje, Odry a Visly. Vyhovuje jí proudná, chladnější řeka lipanového typu.

Velké ostroretky se uloví hlavně v hlubokých vývařištích pod jezy, v létě je zastihneme i na mělčinách, kde v proudech „spásají“ řasy na dně a na kamenech. Lovu ostroretek na položenou se budeme věnovat hlavně s odchodem zimy a koncem roku. V létě berou občas zrána a navečer.

Mívají svůj neměnný „jízdní řád“, který je ale na každém revíru odlišný. Pokud se nám však podaří vypozorovat (nebo od kamaráda získat cennou informaci), kdy ostroretky v dané lokalitě přijímají potravu, máme napůl vyhráno.

Ke zvýšenému apetitu je občas dokáže přimět i stoupající a kalící se voda. Nástrahy použijeme stejné, jako při lovu podouství. Dobré jsou i vařené kroupy, rýže (chce to opravdu jemný háček!), hrách, kukuřice a pšenice. Během lovu místo lehce prokrmujeme a se zásekem bychom měli být pohotoví.

Ze seriálu Kdy a kde je ten nejlepší čas chytat na položenou
Lín obecný