Když se řekne losos, většina lidí si představí lososa atlantského, který táhne do řek západní a severní Evropy a který je též k dostání v obchodech. Do řek, tekoucích do Pacifiku (oblasti Kamčatka, Aljaška, Britská Kolumbie), vytahuje do tření pět druhů lososů. Jsou to lososi pink (gorbuša), coho (kisuč), chum (keta), chinook (čavyča) a sockeye (nerka).

Text: Tony Čáp, foto: autor

Žádný z pěti pacifických druhů v řekách nepřijímá potravu a všechny bez výjimky po vytření hynou. Každý druh má též svůj cyklus a nejvýraznější je u dvou z nich. Losos gorbuša měl dvouletý cyklus v sudých letech velmi slabý, v lichých letech naopak extrémně silný, to táhly až desítky milionů ryb!

Blesk z čistého nebe

Losos nerka má cyklus čtyřletý. Každým rokem se sice do řek jisté množství ryb vrací, ale rozdíl mezi slabým rokem cyklu a silným je často velice dramatický. V předcházejících letech byly tahy většinou malé, před několika roky se dokonce biologům kdesi „ztratilo“ hned několik milionů ryb. Předpověď silného tahu se nepotvrdila a proto komerční a sportovní lov nebyl povolený.

Pak se situace otočila. Rybářům to připadalo jako blesk z čistého nebe. Ježíšek, aspoň pro rybáře, dorazil v srpnu. Již první odhad byl poměrně vysoký – celých 11 milionů! Bral v úvahu vrchol cyklu na řece Adams. Ale jak sezona postupovala, další odhady počtů se zvyšovaly. Jenže skutečný počet překonal všechna očekávání! Už 30. srpna se totiž tah lososů odhadoval na 30 milionů a další miliony pozdního tahu (nádavkem prý kolem devíti) teprve začaly najíždět z moře. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti.

Vzpomínka

Je už 10. září a právě chytám na řece Fraser. Jsem asi 100 km od moře a nahoru táhnou další a další miliony čerstvých stříbrných nerek. V řece totiž postupně „dozrávají“ do tření a mění vzhled i barvu, takže mají sytě červená těla a zelené hlavy!

Vytírají se v menších mělkých a čistých řekách. Jezy jsou pak směrem od jednoho břehu ke druhému rudé a téměř se dají přejít suchou nohou. Vyhlášená jsou zejména řeky Adams a Horsefly, kam v období září a října přijeli tisícovky turistů, aby zhlédly jeden z divů přírody.

Lososi nerka ovšem netáhnou jen do Fraseru. I další velké řeky, kupříkladu Seena a Nass, slouží jako rybí dálnice, po které ryby protahují na horní toky a jezera. Každá „vytírací“ řeka má jiné časování, takže tah není jednorázový, ale probíhá postupně a zvláště pak u nerek probíhá (na Fraseru) od začátku srpna až téměř do konce září.

Zdatný bojovník

Přestože losos nerka váží 3-4 kg a docela slušně bojuje i skáče, za sportovní rybu ji kanadští rybáři nepovažují. Cení se hlavně na talíři. V obchodech je 2-3x dražší než kterýkoli jiný losos.

Nerka v moři totiž loví především korýše, proto je maso tohoto lososího druhu temně rudé, zbarvené přírodním karotenem. Jde o „chléb i máslo“ komerčních rybářů. A pokud je povolený sportovní rybolov, což není každý rok – většinou jen na Fraseru a Skeene, propukne horečka a tisíce rybářů si bere dovolenou a vyrážejí k vodě s cílem naplnit si mrazáky.

Jak a na co se nerka chytá?

Pravověrným rybářům se sportovním srdcem se to asi moc líbit nebude. Všechny druhy lososů za jistých podmínek reagují na nástrahy, které vzbuzují jejich agresivitu, možná i instinkt.

Týká se to všech druhů, až na lososa nerku. Ten reaguje jen sporadicky. Aby se nerka dala na velké řece vůbec chytit na prut, vlasec a jednoháček bez protihrotu, vyvinul se zde speciální styl, zvaný „flossing“.

Sestava je: hlavní vlasec – trojobratlík – přívěsné olůvko o hmotnosti 40-80 g – návazec v délce 3-4 m. Na háčku může být cokoliv… Kousíček bavlnky, korálek, peří…

Nástraha se nahodí kolmo na proud, olůvko poskakuje po dně a dlouhý návazec s nástrahou vodou kmitá za ním. Táhnoucí rybě se vlasec protáhne tlamou a většinou se zvnějšku chytne v koutku tlamky.

Považuje se to za legální, ale tak akorát, spíše s odřenýma ušima. Kdekoliv jinde na těle podseknutá ryba se musí pustit. „Bottom bouncing“ se používá i na lov ostatních lososů, ale s kratším návazcem a skutečnou nástrahou. Na menších řekách však přijdou ke slovu i muškaři a zvláště na řekách Skeene a Thompson je to populární a účinný způsob.

Během srpna až září jsme strávili několik dní na řece Thompson, kde byl lov nerek tehdy povolený. V nízké a čisté vodě byla táhnoucí hejna zřetelně vidět a v jejich nekonečném množství se co chvíli našla jedna agresivní, která nabízenou mušku poctivě sebrala. Prostě – zažili jsme muškařské eldorádo, jinak to říci snad ani nejde.

Napsat komentář