Z Vídně jsem přes Madrid letěl do Limy. Bratr mi v peruánské cestovní kanceláři zajistil třítýdenní okružní cestu jihem Peru, dávnými sídly Inků i jinými historickými místy. Přál jsem si znovu prožít lov v mořském příboji, ale potřeboval jsem zkušeného rybářského průvodce. Stal se jím Jean Marcel Gondonneau Frank.

Text: Ingo Erich Merwald foto: autor

Po příletu a po jednodenním odpočinku v městě Casco jsem odletěl do Puerto Maldonado, tedy vlastně skoro až k deštnému pralesu v povodí Amazonky, abych se tam alespoň krátce seznámil s osídlováním nových osad. Z letiště nás coby turisty s četnými zastávkami převezli do centra Rainforest Expeditions v deštném pralese. Tam jsme odložili část zavazadel a vzali si s sebou jen nejnutnější pro další část výletu.

Rio Tambopata

Asi po hodině jízdy jsme projeli kolem velikého ilegálního stanového tábora osídlenců, kteří tam prales zcela vymýtili a vztyčili peruánskou vlajku. Nebudou-li z tohoto místa v průběhu jednoho roku vypuzeni, stávají se jeho vlastníky. Jak to tam mají s hygienou, vodními zdroji, kanalizací, a elektrifikací? To pro mě dodnes zůstalo záhadou.

Rainforest Expeditions je peruánské společenství ustavené v roce 1992. Spojuje turistiku, vědecký výzkum území a pobyt lidí. Společenství se stará o lokální vývoj k získávání prostředků bez narušování ploch, na nichž působí.

Organizačně náleží do společnosti Infierno Native činné na území, kde žije 600 kmenových občanů, zhruba 170 rodin. Lodge Possada Amazonas leží na území o rozloze 275 000 ha v národní rezervaci Tambopata. Osady zřízené na pozemku Indigo Community se podílejí na 40 % výnosů a místní prostředí se snaží chránit.

Noční návštěva opiček

Osídlenci nás ubytovali v budkách. Jde o chatrče (lodge), do nichž byl velice strmý přístup. Byly veliké a dřevěné. Bez oken a dveří. Vstupy do velikých a vzdušných pokojů byly opatřeny jen dveřními závěsy, ale ty ani nebyly nutné, moskyti nás neobtěžovali. V noci pokoje navštěvovaly opičky (Saimiri sciureus).

U mě ochutnávaly banány, které jsem v plastikových sáčcích zavěsil na bambusové police, které nahrazovaly šatník. Pokoje byly osvětleny jen svíčkami, popřípadě petrolejkami. Elektřina byla k dispozici pouze mezi 19. a 22. hodinou v jídelně, kuchyni a obchodu.

Každé ráno nás probouzely skřeky opic, když obsazovaly terén. Břehy řeky Rio Tambopata byly vesměs nepřístupné. Kromě přístavišť. Takže kdo se chtěl dostat k vodě, bez mačety se neobešel.

Konečně na rybách!

V laguně jsem se zaměřil na malé piraně (Pygocentrus nattereri). Rod náleží mezi dravce, zvaný je též zubaté ryby. Mají vysoké hřbety, tělo bočně zploštělé. Jde o hejnové ryby, které jsou v Jižní Americe hojné, obzvláště v Amazonce. Jejich název nepochází od zubů ostrých jako kosa, může za něj ostrá hrana břicha!

Tvoří je pět druhů a početné poddruhy, které dosud nejsou vědecky prozkoumány. Exempláře, které jsem ulovil, byly dlouhé asi 15 cm. O jejich agresivitě se vyprávějí hrůzostrašné historky. Vědecký základ však nemají. Loví malé rybky, škeble, myši, mladé ptáky, vodní hmyz, ale ne přestárlé nebo zdechlé živočichy. Napadnou-li větší potravu, prohryzávají se do masa. A jako krokodýl ho trhají škubáním a tahy.

Tvoří zdravotní policii a mají velmi dobré regenerační vlastnosti. Tyto piraně nejsou „oblíbené“. Nesnášejí je především amazonští delfíni, kajmani, místní veliké vydry, arapaimy i jiní dravci. Svůj omezený čas na lov v laguně jsem, myslím, využil skvěle. Jelikož jsem však pro malé tlamky piraní používal poněkud větší háčky (menší jsem neměl), byl jsem nakonec rád, že se nějaké úspěchy dostavily. Problematické bylo uvolňování háčku, bez peánu bych neuvolnil ani jeden, tyto rybky jsou pěkné kousavé! Jsou ale barevné, tudíž i krásné.

Vydra

Téměř bych nevzpomněl obrovskou vydru (Pteronura brasiliensis). Netrvalo to dlouho a náš průvodce uviděl jednu rodinku. Plavili jsme se s člunem pomalu a opatrně v její blízkosti. Celou rodinu jsme dokonce spatřili i při lovu a požírání kořisti. Vydry jsou velmi plaché a rychle se potápějí. Od člunu si stále udržovaly odstup asi 50, možná 60 m. Obrovské vydry žijí kromě Amazonky též v řece Orinoko a v Rio de la Plata. S ocasem jsou téměř dva metry dlouhé, žijí rodinně, ve dne společně loví a kromě ryb požírají i vodní ptáky, myši, ptačí vejce. Dožívají se zhruba deseti let.

Napsat komentář