Fotografie
Ladislav okomentoval Na jaké pruty a...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Stojan...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Prut...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Vtip nevtip...
předevčírem
Fotografie
Ladislav okomentoval Rybář...
předevčírem

OBRAZEM: Pontos Euxeinos ― moře pohostinné

strunc 23. srpna 2019 0 komentářů

Poznávání

Text: Mirek Brát, foto: autor

V čase, kdy legendy byly příběhy, které se odehrály včera a Bohové byli v dobrém i zlém podobní lidem, mu staří Řekové začali říkat – Pontos Euxeinos, Moře pohostinné.

Sůl nad zlato

Základní, co vás při pohledu na mapu napadne, je skutečnost, že Černé moře bude mít něco společného se Středozemním mořem. Skutečně, řada živočišných druhů, které se nacházejí ve Středozemí, žije i v Černém moři.

REKLAMA

Najdeme zde například ropušnice, rejnoky, mořské koníčky či sapíny. Nechybějí krabi a krevety. V porovnání se Středozemním mořem má ovšem Černé moře mnohem nižší obsah soli. Proto zde chybí živočichové, které vyšší salinitu vyžadují.

Marně byste tak v Černém moři hledali hlavonožce, hvězdice nebo ježovky. Čím blíže se konkrétní černomořský region nachází blíže Bosporu a Dardanelám, tím bohatší je skladba druhů, protože právě tudy proudí do Černého moře slanější voda ze Středomoří.

REKLAMA

Navíc má Černé moře silný přítok říční vody. Zdejší míra salinity vyžaduje živočichy označované jako euryhalinní organizmy. Zástupci této skupiny přežívají bez problémů ve vnitřních mořích s nízkou salinitou, jehož příkladem je právě Černé moře, kde především v lokalitách řek ústících do moře platí české pořekadlo o tom, že sůl je nad zlato. Jiná živočišná skupina se dokáže změnám salinity přizpůsobit změnami vlastních tělních tekutin. Patří mezi ně například mlž slávka jedlá.

Neplavte hluboko

Málokterý živočich by se ale dokázal přizpůsobit specifickému faktoru Černého moře, který dominuje v hloubkách od 200 metrů pod hladinou. Nedostatečná cirkulace vodních mas totiž způsobuje, že od této hloubky se ve vodě nevyskytuje volný kyslík.

Naopak se zde hromadí jedovatý sirovodík. Sirné peklo v hlubinách. Černomořské vody, tak bohaté životem v pobřežní části, jsou od 200 metrů do hlubiny bez života. V běžné hloubce, dostupné pro turistu vyzbrojeného potápěčskou maskou a ploutvemi, je však Černé moře v každé svojí částí zajímavým ekosystémem, který upomíná na jeho původní, až do středověku užívaný název – Moře pohostinné. Základní pravidlo v Černém moři zní: Neplavte hluboko!

Krab versus rapana

Chceme–li se seznámit s podmořskou faunou Černého moře, můžeme začít s tamními korýši a to prostřednictvím kontrastu mezi mohutnými kraby. Do opozice jim postavíme křehké krevety prosvítavé.

Zatímco krabům kromě možnosti útěku zbývají vždy k obraně i mohutná klepeta, kreveta toho příliš nezmůže. Přesto máte při setkání s ní pod vodou pocit, že kreveta je značně srdnatý tvor. Po malé chvíli, kdy se před vámi stáhne do bezpečí nějaké skalní štěrbiny, už zase vyráží do světa. Dokonce se zdá, že je na vás i zvědavá. To vyrušený krab už po dalším kontaktu s vámi nebaží. A pokud má volnou cestu k útěku, mizí na hodně dlouhou dobu.

Zdálo by se, že díky mohutným klepetům jsou krabi i těmi nejobávanějšími dravci. Chyba. Největším dravcem Černého moře je plž schovaný v krásné ulitě – rapana. Jeho původní domovinou jsou teplé vody okolo jižního pobřeží Japonska. Jako „černý pasažér“ se dostává s lodní dopravou do Černomoří, kde se rychle rozmnožil. A v Černém moři mu zachutnaly především slávky. Apetyt rapany je tak velký, že byl dokonce navrhován její český název rapana škodlivá nebo rapana dravá. Více o tomto plži si můžete přečíst v článku Rybolov na Krymu.

Račte ke stolu

A po rapaně přišli i další nezvaní hosté ke společnému černomořskému stolu. V roce 1980 vstupuje do potravinového řetězce Černého moře žebernatka
Mnemiopsis leidyi (kmen Ctenophora), která se stejně jako rapana svezla s vodním balastem v trupech lodí.

Poprvé byla pozorována v zálivu Sudak na Krymu, o několik let později začíná expandovat do celého Černomoří. Tato žebernatka snáší nejen vody s nízkou salinitou, ale hravě odolává teplotním skokům vodního prostředí od 2 do 32 stupňů Celsia.

Navzdory křehké stavbě těla je Mnemiopsis volně plovoucí dravec, v jehož jídelníčku je zastoupen zooplankton, rybí vajíčka i larvy. V roce 1997 se v Černém moři navíc objevuje další žebernatka Beroe ovata.

Typickými obyvateli tohoto vnitřního moře jsou i medúzy talířovky a kořenoústky. Ještě nedávno byla situace velmi kritická. Odhadovalo se, že přemnožené medúzy zde tvoří přes 90 % z celé živé biomasy.

Epilog

Možná si pod tíhou dojmů z přemnožených rapan a medúz pomyslíte, že by nakonec tomuto moři slušel více současný „černý“ název, než připomínat pohostinné reminiscence, kterými tyto vodní prostory kdysi vítaly řecké plavce.

Přesto lze být optimistou, protože se ukazuje, že reprodukční schopnost slávek jedlých převyšuje i možnosti dravých plžů rapana. Také počty medúz v Černém moři poklesly. V místech, kde se nedostává do moře znečištění z pobřežních aglomerací, si můžete vychutnat pohostinnost zdejších vod.

Samotářští, pestře zbarvení pyskouni, choleričtí, věčně uspěchaní sapíni podobní mořským vlašťovkám. Ze skalních úkrytů vystrkují tykadla slizouni a po vytvoření baráčnického spolku volají poustevničtí raci.

Budete-li pozorní, brzy objevíte i ropušnici. Jenom pozor, nesahat! Ostny na hřbetu této ryby obsahují účinný jed. Žádné moře to s pohostinností přehánět nemůže. Obzvlášť, když už jsme ho na mapách nazvali Černé!

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled