Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
před 12 hod
Fotografie
Jaroslav přidal úlovek Kapr obecný...
včera
Fotografie
Jaroslav okomentoval Makrela na klac...
včera
Fotografie
Jaroslav okomentoval Staročeská kapř...
včera
Fotografie
Jaroslav okomentoval Učíme se v Třeb...
předevčírem

Ocasní ploutve: Jako lodní šroub i kormidlo

Marek iRybářství 3. září 2021 0 komentářů
kapr

Pro většinu našich ryb, třeba kapra, je typická souměrná – homocerkní ocasní ploutev. Foto: Jozef májsky

Poznávání

Během milionů let vývoje se u vodních živočichů, potažmo později u těch, kteří vstupují do vody jenom občas, opakovaně „proměnila“ ocasní část těla v orgány pohybu připomínající svou funkcí lidské vynálezy – lodní šroub a kormidlo.

text: Jozef Májsky

Již u jednobuněčných organizmů, třeba některých prvoků, zabezpečuje plavání jeden nebo i více bičíků. U bezobratlých se setkáváme nejčastěji s vlnivým pohybem celého těla (hlístice, pijavky), popřípadě pohyb zabezpečují kožní lemy (hlavonožci). Výkonný pohon pomocí ocasní části těla, často opatřené ploutví, nacházíme pak až u rybovitých obratlovců.

REKLAMA

Při plavání se u nich pohyb boční svaloviny trupu plynule přenáší na ocasní část těla, včetně ploutve. Tím dochází k využití její plochy a přilehlé plochy ocasního násadce při jejich bočních pohybech. U velké většiny paryb žraloků, i pravých (kostnatých) ryb, pak plní ocasní ploutev nejenom funkci lodního šroubu, ale i kormidla.

Souměrné a nesouměrné

Příroda vyvinula u ryb několik modelů ocasních ploutví. U starobylých rybích skupin je buď vějířovitě zaokrouhlená (bahníci) nebo zahrocená do podoby kopí (latimérie) – jedná se o dificerkní ploutev, přičemž u latimérie podivné má tři laloky. Některé z našich druhů ryb, například blatňák tmavý, mají ocasní ploutev dificerkní pouze navenek (externí difycerkie), její kostra tomuto typu ploutve ale neodpovídá.

REKLAMA

Tři typy ocasních ploutví našich ryb (shora dolů):
A – Souměrná (homocerkní) ploutev se stejně dlouhými laloky (izobatická ploutev) jelce proudníka.
B – Nesouměrná (heterocerkní) ploutev s delším horním lalokem (epicerkní ploutev) jeseterů
C– Nesouměrná (heterocerkní) ploutev s delším dolním lalokem (hypocerkní ploutev) cejna perleťového
Podle Rolanda Gerstmeiera a Thomase Romiga (2003) upravil Jozef Májsky

Obecně u ryb převládají ocasní ploutve tvořené dvěma laloky – horním a dolním. Když je jeden z laloků delší, jde o nesouměrnou – heterocerkní ploutev. Typická je u žraloků a jeseterů, kteří mají výrazně delší horní lalok (epicerkní ploutev), zatímco pouze mírně prodloužený dolní lalok nacházíme u cejna siného a perleťového (hypocerkní ploutev).

Když mají oba laloky přibližně stejnou délku, hovoříme o souměrné – homocerkní ploutvi, která je nejběžnější u sladkovodních i mořských ryb. Podle některých ichtyologů bychom sem měli zařadit i zmíněné cejny a jiné druhy s nevýrazně prodlouženým dolním lalokem ocasní ploutve (hypobatická ploutev), resp. i ryby s mírně prodlouženým horním lalokem (epibatická ploutev).

Nesouměrnou – heterocerkní ocasní ploutev mají jeseteři, například i náš jeseter malý. Foto: Jozef Májsky

Patří mezi ně například někteří jihoameričtí sumečci – krunýřovci, mnozí běžně chovaní v akváriích. Pro většinu úlovků z našich vod je typická souměrná (homocerkní) ocasní ploutev se stejně dlouhými laloky (izobatická ploutev).

Co se osvědčilo

Rybáři si u svých úlovků všímají především tvar a zbarvení ocasní ploutve. Zkušenějším stačí, aby se na zlomek vteřiny objevila na hladině alespoň její část, a okamžitě poznají, kdo je jejich soupeřem. Stejné vzrušení u nich vyvolá nesouměrná ocasní ploutev metrového jesetera někde v soukromé vodě, jako i mohutné souměrně vykrojené „pádlo“ kapra, candáta nebo štiky.

Se souměrně uťatou ocasní ploutví se v našich vodách setkáváme u drobných rybek (sekavec, sekavčík, mřenka) i nepůvodního sumečka amerického. Jako typický je tento tvar ocasu uváděný i pro lososovité druhy ryb, ovšem je třeba zdůraznit, že to platí pouze v případě starých exemplářů.

Souměrně vypouklá ocasní ploutev je charakteristická pro piskoře, kterého měla možnost v posledních letech vidět v přírodě jenom hrstka rybářů A naopak, mezi časté úlovky s takto tvarovanou ocasní ploutví patří sumec.

Kytovci a mořské krávy

Přímo školním příkladem adaptace ocasu na vodní prostředí jsou kytovci – velryby a delfíni, u nichž se (na rozdíl od rybovitých obratlovců) vyvinula ocasní ploutev s horizontálním postavením. Tito unikátní specializovaní vodní savci se mi zdají už dosti okoukaní, zato se nemohu stále vynadívat na mořské krávy – sirény, které se pohybují podobně jako kytovci vlněním zadní části těla ukončené placatou ocasní ploutví.

Na rozdíl od žraloků a ryb se mořským sirénám (na snímku dugong indický) vyvinula horizontální ocasní ploutev. Foto: Mirek Brát

Bohužel jsem si zatím neměl možnost zaplavat v Americe s kapustňáky a ani ve Starém světě s dugongem indickým, což trochu závidím Mirku Brátovi, který zvěčnil tohoto býložravce na pěkných fotografiích v Rudém moři.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled