Text: Oleg Jeremin
Jednou z nejnebezpečnějších černomořských ryb je ostnatec velký (Trachinus draco), přezdívaný mořský drak. Tato ryba miluje písečné dno. Umožňuje jí zahrabat se a čekat na kořist. Je nebezpečný především svými ostrými, jedovatými bodci na hřbetní a řitní ploutvi . Bodnutí dokáže způsobit silnou bolest, nevolnost a zvracení přetrvávající až několik hodin. Lidé se slabším srdcem mohou i zemřít.
Místní rybáři se živého draka vůbec nedotýkají. Po chycení ho nejdříve zabijí nějakým těžkým předmětem a teprve poté ho vyprošťují z háčku.
Královnou černomořského pobřeží ovšem zůstává cípal hlavatý (Mugil cephalus). Cípalů tu žije hned několik druhů. Mezi nejrozšířenější patří loban, singil a ostronos. Traduje se, že cípal je velmi opatrná ryba, což není úplně pravdivé, jejich hejna se často objevují přímo mezi koupajícími se lidmi.
Vrcholem sezony lovu cípalů je na konci srpna, kdy obrovská množství těchto ryb putují podél pobřeží a vyhledávají vhodné místo ke tření. Přes rok tyto ryby nevytvářejí tak veliká hejna. Hlavními způsoby rybolovu jsou plavaná a položená s podvodními splávky červené nebo zelené barvy, umístěnými přímo na háčcích. Tyto splávky činí nástrahu viditelnější. I zde je bezesporu nejlepší nastražit mořského červa, kterého si rybáři opatřují v zátokách s jílovitým dnem za pomoci lopatek a sítka.
Záběr cípala nebývá příliš razantní, rybář proto musí být při lovu pozorný. Délka lovených ryb se pohybuje kolem 30 až 50 cm, ale občas se chytnou i 80cm ryby.
To je prevít ten ostnatec, nijak hezká ryba a ještě k tomu jedovatá. Četl jsem o ní, že se rány dají neutralizovat 10% roztokem čpavku, po ošetření bolest zmizí, u tamějších rybářů známá věc. Jinak nepředstavitelná bolest může odeznít i po 24 hodinách sama od sebe. A ten cípal mi připomíná našeho amura trochu.