Mnoho Evropanů zná asijské chovatele ryb především jako vynikající šlechtitele závojnatek a koi kaprů. Kupředu je žene nejenom snaha vyšlechtit ryby nových tvarů nebo barev, ale i vidina zisku, protože nejkvalitnější exempláře se prodávají za závratné sumy.

Text: Jozef Májsky, foto: autor a Zdeněk Edelmann

Hlavně v čínské kultuře je vlastnictví ryb považováno za dobrou investici, protože šupinatí chovanci mají prý magickou moc a svému majiteli dopomohou k bohatství. Mnoho podnikatelů z jihovýchodní Asie, kteří prahnou po úspěchu, se podle principů feng-šuej i ve 21. století spoléhá na ryby z čeledi ostnojazykovití (Osteoglossidae), pocházející ze zdejších řek a jezer.

Několik druhů rodu baramundi (Scleropages), především baramundi malajský (S. formosus), považuje čínská mytologie za potomky mýtického draka, čemuž nasvědčují i dva vousky na spodní čelisti, které připomínají rozeklaný dračí jazyk.

A protože dračím symbolům je připisován velký význam, je jasné, že i baramundi přináší štěstí a prosperitu. Obzvlášť je ceněna červená a zlatá forma dravce dorůstajícího do 90 cm, protože tyto barvy umocňují magický vliv ryby. Za větší a pěkně vybarvené exempláře neváhají čínští zbohatlíci zaplatit i několik desítek tisíc dolarů, přitom z pohledu našich akvaristů jsou nepřiměřeně drazí i méně žádaní, stříbřitě zbarvení nedospělí jedinci v délce 15 až 20 cm.

Do Evropy je dodávají asijské firmy obchodující s akvarijními rybami za 1000 až 2000 dolarů. I když se baramundi malajský odchovává v jihovýchodní Asii na početných rybích farmách, přesto byl lovem na mnoha lokalitách zdecimován. Takže nepřekvapuje, že se ocitl v Červeném seznamu IUCN. Trochu jižněji na Nové Guineji a v severní Austrálii žije o něco menší (50 cm) baramundi severní (S. jardini), jehož v povodí řeky Fitzroy nahrazuje baramundi australský (S. leichardti) – patří rovněž k ohroženým druhům.

V anglické literatuře je jako barramundi se dvěma „r“ označována velká okounovitá ryba z rodu Lates, nejčastěji L. calcarifer. Tu naši ichtyologové pojmenovali robalo stříbřitý a sportovní rybáři znají tuto obludu dorůstající přes 2 m hlavně ze severního pobřeží Austrálie. Z našich rybářů mělo na háčku tento druh robala jenom pár šťastlivců, běžnějším úlovkem je určitě robalo nilský (L. niloticus), zvaný též „nilský okoun“, za nímž vyráží rybáři hlavně do Egypta.

Jeho maso se už objevuje i v našich supermarketech. Aby nebylo těmto názvoslovným zádrhelům konec, je nutno podotknout, že v anglické literatuře nebo na internetu jsou ryby rodu baramundi označované jako arowana. Logiku to má, protože jejich jihoamerická příbuzná se jmenuje arowana dvojvousá (Osteoglossum bicirrhosum) a Angličané ji pro stříbřité zbarvení označují jako „silver arowana“. Protože se často chová i v jihovýchodní Asii, osvojili si toto (zřejmě indiánské) jméno v mnoha asijských zemích a jako arowanu označují i původní domácí druh – baramundiho.

Protože si jsou zástupci obou rodů velice podobní, jejich obrázky jsou na většině internetových stránek pravidelně zaměňovány. Podle hlavy nebo přední části těla by je snad rozpoznal pouze specialista. Když máme před sebou celou rybu, determinace je relativně snadná. Baramundi má poměrně krátkou hřbetní ploutev, hodně posunutou k ocasu, zatímco u arowany je delší a začíná téměř v polovině těla. Kromě toho má oproti svým asijským příbuzným podstatně delší i řitní ploutev. Snad proto, že se v mém akváriu arowana ani baramundi nikdy neocitla, žádné bohatství se na mě nenalepilo, takže nevím, zda tyto ryby mají magickou moc.

Myslím si ale, že investovat peníze do této pěkné dravé ryby je určitě rozumnější, než je naházet třeba do hracího automatu. I když nezbohatneme, budeme mít alespoň zajímavého chovance, který se dožije věku i přes dvacet let. To je doporučení spíš pro akvaristy! Rybáři udělají nejlíp, když vyrazí na lov arowan do Amazonie. Jak mi sdělil Zdeněk Edelmann, který už měl tohoto dravce párkrát na udici, musí mít v tamních vodách rybář štěstí, protože arowanu lze považovat spíš za náhodný úlovek.

Napsat komentář