hydrobiologie

V hodinách hydrobiologie se setkáváme s organizmy, které jsou mnohdy poněkud obskurní, ať už svou vizáží nebo způsobem života. Vybrané tři z nich vám nyní představíme.

Pojmy vodní blechy nebo vodní vši všichni dobře znají. Ačkoli se jedná o názvy ve společnosti celkem často používané, naši žáci by byli důrazně pokáráni, pokud by se spokojili s touto laickou „terminologií“. Pojďme se tedy podívat, co se pod těmito lidovými pojmy skrývá.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že ryby nežijí na souši, ale ve vodním prostředí, které je od toho našeho velmi odlišné. Z důvodu toho, že jsou ryby poikilotermní (studenokrevné; přijímající teplotu vodního prostředí), jsou i na menší teplotní výkyvy v tomto prostředí velmi citlivé.

Většina z nás si myslí, že bakterie jsou při běžném pohledu neviditelné. V podstatě tomu tak je, když ale vytvářejí kolonie čítající miliony jedinců, tyto útvary mohou být docela nápadné. A z „výtvarného“ hlediska i krásné. Platí to i v případě některých druhů žijících v našich vodách.

Jednou z rybářských dovedností by mělo být i hlubší porozumění rozborům vody. Tedy mít schopnost základní rozbor vody provést a umět ho také interpretovat. Na rybnících jde především o kyslík, teplotu, pH, alkalitu, amoniak a průhlednost. Na tato stanovení poslouží oximetr a rybářská COMBI souprava.

Před padesáti lety byla vymyšlena metoda profukování ryb. Její autor R. Faina ji od té doby naučil mnoho vědců i produkčních rybářů z celého světa. V rámci předmětu hydrobiologie se jí mohou naučit i studenti. Co je podstatou metody a k čemu se dá využít?

Různé současné extrémy počasí, které vzbuzují údiv i negativní emoce u nás, lidí, lze z pohledu dlouhodobých výkyvů přírodních dějů považovat pouze za bezvýznamné epizody. Vzhledem k délce lidského života ale mohou mít u konkrétního lidského společenství mnohdy i existenční význam.