Ježdík

Ježdíci jsou obecně pro širokou veřejnost, ale mnohdy i pro sportovní rybáře velkou neznámou. Celkově jsou tyto ryby pro svůj minimální význam ve sportovním i profesionálním rybářství zatracovány. Mnoho lidí je tedy vůbec nerozezná, nebo je zaměňuje např. s okounem říčním (Perca fluviatilis) nebo candátem obecným (Sander lucioperca). Pokusíme se tedy pohovořit o významu těchto zatracovaných ryb a vysvětlíme si i jejich vysokou podobnost s ostatními druhy.

Je téměř neuvěřitelné, že ichtyologové a ani rybáři nevěnovali v průběhu 20. století více pozornosti ježdíkům žijícím ve střední Evropě. Až do sedmdesátých let minulého století jsme měli, co se týče těchto pichlavých okounovitých ryb, jasno. Bez problémů jsme rozlišovali ježdíka obecného a jeho štíhlejšího příbuzného, ježdíka žlutého. Velkým překvapením pak byl objev nového druhu ježdíka v povodí Dunaje, od jehož popisu uplynulo čtyřicet pět let.

Rybka je to opravdu malá a nenápadná. V Čechách nemá téměř žádný hospodářský význam. Na rozdíl kupříkladu od Ruska, kde je polévka z ježdíka (rusky se ježdík jmenuje jerš) vyhlášenou delikatesou. Nebo Finska! Tam se ježdík chová záměrně jen pro jikry.

Krym nepatří mezi nejnavštěvovanější destinace. Naopak, u spousty lidí tento název vyvolá strach a nejistotu. Možná i proto není o tuto lokalitu mezi Čechy velký zájem. Tento stav však vychází spíše z neznalosti. Krymský poloostrov má rybářům rozhodně co nabídnout. V posledním čísle tohoto seriálu se podíváme do úkrytů v podmořských skalách a na prazvláštní živočichy, kteří zde žijí.