Kromě chemických prostředků používaných běžně v boji proti přenašečům plasmodií malárie – komárům rodu anofeles, se na mnoha místech zamořených touto chorobou uplatnily drobné živorodé rybky, především živorodka komáří – gambusie, ale i běžné paví očko – gupka.

Text: Jozef Májsky foto: autor

Jde o druhy, které jinak lidem v tropech nepřinášejí další užitek. Samozřejmě, že larvy moskytů představují zpestření jídelníčku i pro další druhy ryb. Je vcelku logické, že ideálními likvidátory komářích larev jsou ty druhy ryb, které mohou posloužit i jako potrava místních lidí.

Na základě této úvahy udělali dva vědci z keňského Nairobi pokus s tilapií – tlamounem nilským v západní části země. Ukázalo se, že v pokusných recipientech zamořených anofely se vysazené tilapie vypořádaly s jejich larvami za patnáct týdnů.

Počet larev komárů Anopheles gambiae a A. funestus klesl za tuto dobu o 94 %. Protože tento druh tilapie, resp. příbuzné druhy žijí v Keni na mnoha místech, je na místě otázka, proč vědci objevovali už dávno známou skutečnost.

Protože chudí obyvatelé této východoafrické země trpící hladem loví mnohdy ještě nedospělé ryby, čímž výrazně omezují jejich reprodukci, měl jejich pokus zřejmě hlavně poukázat na nutnost systémových změn při využívání rybího bohatství sladkých vod v Keni a zdůraznit, že tilapie představuje kromě levného zdroje bílkovin pro místní lidi i významného pomocníka v boji s velice rozšířenou malárií.

Jestli dokáží úředníci přijmout a hlavně v praxi uplatnit rázná opatření na zlepšení rybnatosti zdejších sladkých vod, je ovšem velice problematické, takřka ve hvězdách.

Napsat komentář