Ryby jsou celkově jedny z nejbarevnějších organizmů na naší planetě. To jistě žádnému rybáři a chovateli ryb neuniklo. Důkazem, že lidé mají pestré barvy u ryb rádi, jsou celosvětové obchody s akvarijními i okrasnými rybami. Proč je však v přírodě zbarvení méně výrazné než v našich jezírkách a akváriích? Odpověď je prostá a je schována v přírodních zákonech a anatomii ryb.

Text: JS, foto: Vladimír Urban

Rybí zbarvení je uloženo v kůži. Konkrétně ve vrstvě, která se nazývá škára a je zprostředkováno pouze čtyřmi typy pigmentových buněk, jimiž jsou melanofory, erytrofory, xantofory a guanofory.

Melanofory obsahují černé barvivo a jsou tak nositelem černé barvy. Erytrofory jsou nositelem červené barvy, xantofory vnímáme žlutě a guanofory jsou poměrně nevýrazné pigmentové buky, jež způsobují stříbřité zbarvení a lesk ryby.

Ostatní barvy, které jsme na rybách schopni vnímat, vznikají pouze nejrůznější kombinací zmiňovaných čtyř základních pigmentových buněk. Tato informace však nevysvětluje, proč jsou ryby v našich jezírkách např. krásně červené a v přírodě ne.  

Obrana proti dravcům

Každá ryba je evolučně přizpůsobena na splynutí se svým okolím. Pokud by totiž daná ryba byla např. pouze červená, tak ve volné přírodě nemá prakticky žádnou šanci odolávat predátorům. Barevné i okrasné rybky jsou tedy rozšířeny převážně díky lidské oblíbenosti a umělému chovu. Kde se však vezme takto barevná ryba, pokud ve volné přírodě nemá šanci přežít? I tady je odpověď jednoduchá…

Mutanti

Okrasná i akvarijní ryba je ve své podstatě degenerovaný jedinec, u něhož se vyvinula tzv. mutace zbarvení. Tento jev se objevuje převážně u ryb, které žijí ve velmi omezené lokalitě a kříží se neustále pouze mezi sebou.

Velmi blízkým křížením se tak u nového potomstva začnou objevovat nejrůznější vady, mutace. Jedním typem mutace může být i mutace zbarvení, která není nic jiného než dominance jednoho typu pigmentových buněk nebo ztráta veškerého pigmentu. Těchto mutací může být hned několik – melanismus, xantorismus, erytrismus a albinismus.

Samotný melanismus je dominancí černých pigmentových buněk, ryba je tak celá černá. Xantorismus je dominance žlutých pigmentových buněk, při které má ryba zlaté nebo žluté zbarvení. Erytrismus je poměrně silně rozšířený a vyskytuje se kupříkladu u koi kaprů. Poslední albinismus je velmi znám u sumce velkého a jde o ztrátu většiny pigmentových buněk, které se tak nevyskytují ani v duhovce oka. Oko tzv. albína tak nemá standardní barvu, ale jeví se krvavě.

Všechny tyto ryby by tak bylo možné označit za jakési hříčky přírody, které jsou dnes hojně rozšířeny pouze díky oblíbenosti člověka. Ve volné přírodě by je však potkal tvrdý predační tlak, jelikož příroda má snahu své omyly přirozeně napravovat. Je tak na každém chovateli, zda má zájem tyto ryby chovat, udržovat, rozšiřovat anebo je dokonce začleňovat do rybničních chovů a volných vod.

Napsat komentář