Fotografie
Jaroslav okomentoval VIDEO: Co se dě...
před 9 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Rybaření vesele...
před 19 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval OBRAZEM: Natura...
před 19 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Školáci pomáhaj...
před 19 hod
Fotografie
okomentoval VIDEO: Co se dě...
před 4 dny

Učíme se v Třeboni: Mlíčák nebo jikernačka

strunc 9. července 2020 0 komentářů

Poznávání

Při sportovním rybolovu není vždy důležité, zda ulovený jedinec je mlíčákem nebo jikernačkou. V profesionálním rybářství a rybníkářství je to ale jiné, důležité. Tato informace může být podstatná např. pro umělý výtěr ryb, rozdílné růstové vlastnosti mezi pohlavími nebo pro provozovatele tzv. kaviárových farem. Tam totiž pro své chovy vyžadují pouze jikernačky.

Text: JS foto: archiv školy

Např. u savců je rozpoznání pohlaví velmi jednoduché. U ryb tomu tak však není a je nutné znát konkrétní znaky tzv. pohlavního dimorfizmu. Pohlavní dimorfizmus je poměrně málo známý odborný termín.

REKLAMA

Pod složitým názvem se skrývá rozdílnost mezi pohlavími. Jde o znaky, které nám umožňují téměř na první pohled rozeznat samce od samice, v našem případě jikernačku od mlíčáka. Zde bychom si mohli rovnou vysvětlit ještě jednu skutečnost.

Proč někdy používáme označení samice a někdy označení jikernačka?

Pokud se jedná např. o článek v odborné publikaci, vždy používáme označení samec nebo samice. Jde totiž o správné zootechnické označení. Ovšem v rybářské terminologii můžeme používat označení mlíčák nebo jikernačka.

REKLAMA

Nyní se však vraťme k samotné otázce pohlavního dimorfizmu. Pohlavní dimorfizmus ryb je poměrně málo vyvinutý a u některých druhů není dokonce vyvinut vůbec. Nejvýraznější jsou tyto rozdíly v tzv. předvýtěrovém období. Velmi známým znakem je např. až enormně zvětšená břišní partie u jikernaček, která je zaplněna dozrávajícími jikrami.

Dalším poměrně známým znakem je tzv. třecí vyrážka u kaprovitých ryb. Jedná se o změny ve svrchních vrstvách kůže. Tato vyrážka se vyskytuje převážně u mlíčáků – a to na hlavě na předních partiích hřbetu. Tyto změny se ale mohou vyskytnout i u jikernaček! Výskyt třecí vyrážky u jikernaček je však vzácnější i mírnější. Velmi známá je tato vyrážka např. u cejna velkého.

Pohlavní dimorfizmus se netýká pouze kaprovitých ryb

Tyto ukazatele mají poměrně dobře vyvinuté i ryby lososovité. Nejde už však o třecí vyrážku, ale o tzv. svatební šat. Jde o změnu zbarvení u mlíčáků v předvýtěrovém období. Mlíčáci změní svá zbarvení na mnohem pestřejší. Výjimkou nejsou červené, žluté a oranžové barvy. Mlíčáci mají navíc velmi výraznou, tzv. hákovitě zahnutou spodní čelist.

ploutev sumec

V našich vodách se však vyskytují i ryby, které nemají třecí vyrážku, svatební šat, ani nápadně zvětšenou břišní partii. U těchto druhů už rybáři musejí hledat konkrétní znaky pohlavního dimorfizmu. Vhodným příkladem je sumec velký. U něj je nutné orientovat se podle tvaru močopohlavní papily a typu ploutevních paprsků v prsních ploutvích. Pokud je první paprsek prsní ploutve pilovitý a pevný, jedná se nepochybně o samce.

Ryby, které žádný ze známých znaků nemají

Patří sem třeba ryby jeseterovité. U nich se nepodařilo popsat prakticky jediný spolehlivý znak pohlavního dimorfizmu. Pokud chce chovatel zjistit pohlaví konkrétního jesetera, musí provést tzv. biopsii. To je invazivní metoda, s jejíž pomocí je odebrána část gonád nebo pohlavních produktů. Biopsii může provádět pouze proškolený odborník nebo veterinář. Ryba je při ní uspána a místo odběru i sonda řádně dezinfikovány. Tato metoda není pro rybu bolestivá a nedochází při ní k jakýmkoliv ztrátám nebo k poškození zdraví.

biopsie ryb

Pro mnoho sportovních rybářů je tedy velkým překvapením, že některé druhy pouze pro určení pohlaví podstupují jakési „operativní“ zákroky, či že se s touto problematikou někdo u nás vůbec zabývá.   

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled