Asi se shodneme, že velikáni v těchto vodách přemnožení nejsou. Ale čas od času nějakého krasavce ulovíme a klademe si otázku, jak to s většími kapry vlastně je. Jsou tak obezřetní, že je nelze ulovit? Nebo je jich tak málo? Neumíme je hledat, anebo máme špatné nástrahy? Mnoho let se snažím najít přijatelné vysvětlení, které pochopitelně nikdy nebude stoprocentní.

Text: Karel Haišman, foto: autor

Určitá možnost, jak zjistit reálné množství velkých kaprů v revíru, je výlov. Výlov se obvykle provádí v souvislosti s předáním revíru/vodní plochy novému majiteli nebo nájemci. Je to vlastně jediná možnost udělat si jasno, jak to vypadá se zarybněním.

Nejenže zjistíme, že opravdu velkých ryb bývá v těchto revírech málo a někdy dokonce žádní, ale hlavně si uvědomíme, proč tomu tak je. Z každého ročníku vysazených ryb do revíru jich delší dobu přežije málo. Velká část je vychytaná hned po vysazení a zvlášť na malých revírech kapři nemají velkou šanci přežít nějakých 12 až 15 let.

Pokud přežijí, stávají se z nich samotáři, žijící odděleně od větších hejn malých ryb. V podstatě se jim cíleně vyhýbají a zdržují se na místech pouze v době klidu. Jejich chování a přijímání potravy je odlišné, stejně jako jejich pohyb po revíru.

Tito kapři jsou samozřejmě plaší. A pokud lovíme hejna menších ryb, velkou šanci na ulovení „vodníka“ toho kterého revíru nemáme. Abych to upřesnil… Znamená to, že selekci úlovku velkých ryb nemusíme vytvořit jen tím, že budeme chytat na boilie, ale náš celkový přístup k lovu můžeme změnit a přizpůsobit danému revíru.

Musíme si uvědomit, že občas u hladiny vídané malé skupinky velkých kaprů (např. 1-3 ryby) jsou často jedinými velikány v celém revíru! Můžeme je zahlédnout na neobvyklých místech v blízkosti břehu, třeba pod převislými větvemi porostů nebo v travinách a dalším rostlinstvu. Potíž je v tom, že to jsou místa odpočinku, kde převážně vůbec nepřijímají potravu. Je pak na nás, abychom se pokusili zjistit jejich pravidelné trasy po revíru, včetně časů putování. Obvykle musíme obětovat vidinu častých záběrů a naše návyky měnit.

Důležitá je doba lovu

Samotářské ryby se mohou objevovat na stejných místech, jako hejna menších ryb, ale v úplně jiné denní době. To pro nás může být vodítkem pro pozorování. Jedním ze znaků místa přijímání potravy je u ryb známé vyskakování nad hladinu, které zřejmě souvisí s čistěním žaber zanesených rozvířenými usazeninami na dně, při hledání potravy. Přitom velcí kapři na rozdíl od menších již nevyskakují vysoko nad hladinu s typickým „plácnutím“ do vody, ale spíš se jen částečně vynořují a převalují.

Jak často se vám stalo, že jste nejprve ulovili několik malých ryb a teprve po nich trofejního kapra? Mně nikdy a to kapry lovím od dětství

Když tedy můžeme takto sledovat kapry v hodinách přijímání potravy déle a časy jejich výskytu se na určitých místech opakují, pohyb ryb máme pod kontrolou. Podle způsobu a četnosti objevování ryb na hladině pak můžeme rozlišovat jejich velikost. Je to jednoduchý a účinný způsob pozorování.

Jak často se vám stalo, že jste nejprve ulovili několik malých ryb a teprve po nich trofejního kapra? Mně nikdy a to kapry lovím od dětství. Pokud jsem chytil obra, byla to vždy první ryba v určité denní době, další rybu, pokud přišla, jsem chytil až po několika hodinách.

Kolik je v revíru velkých kaprů?

Další dobré informace nám může poskytnout prohlídka revíru echolotem; je dobré znát profil dna. Z praxe mohu říci, že často máme představy o počtu a velikosti ryb v daném revíru přehnané. Existuje jedna jednoduchá pomůcka určení velikosti ryb – a sice odhad podle stáří revíru a také doby od posledního výlovu. Pokud je svazový revír třeba 10 let starý a hlavně byl před třemi roky vylovený, kapří starce zde očekávat nemůžeme.

Růst kaprů má své zákonitosti a na orientační tabulky, které uvádějí hmotnost ryb podle jejich stáří, se úplně spoléhat nemůžeme. Je nemálo revírů, kde jsou staré ryby, ale odpovídající hmotnost ke svému věku nemají. Důvody? Třeba kyselá voda, s tím související nízká úživnost, celoročně studenější voda, také vysazování nešlechtěných forem kapra.

Typickým příkladem je nádrž Lipno, kde staří kapři vysoké hmotnosti nedosahují. Pak ale existují teplé a úživné revíry s nadprůměrným růstem všech druhů ryb, kupříkladu Novomlýnské nádrže. Na komerčních revírech je situace odlišná, rybí obsádky se pravidelně regulují, vysazují se trofejní kapři (i ze svazových vod), vyřazené matečné ryby a majitelé v revírech často omezují počet malých ryb. Na těchto revírech už zákonitosti obyčejně studovat nemusíte. Jde ale o to, zda vás ryba přímo pod vaším nosem uspokojí.