Otrava Bečvy z 20. září 2020 odhalila slabiny českého systému sledování kvality vod v řekách. Především naprosto chybí nepřetržité měření, které by mohlo na náhlé úniky škodlivin ihned upozornit. Podobné měřicí stanice se začaly budovat například v Německu či Nizozemsku už v 90. letech. První taková česká stanice by měla stát ještě letos. A to právě na Bečvě. Napsaly to dnešní Hospodářské noviny.

text: Marek Kožušník

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka připravuje roční výzkum, který položí základy pro nepřetržitý havarijní monitoring jakosti vody na řece Bečvě pod Valašským Meziříčím,“ říká pro Hospodářské noviny mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Zhruba 150 metrů pod výpustí odpadní vody z Dezy by měla vyrůst stanice, která bude nepřetržitě sledovat, zda do řeky neunikají jedy. „Do června bychom měli mít povolení, přístroj máme, takže by stanice měla být v provozu už tento rok,“ popisuje pro HN šéf ostravské pobočky ústavu Přemysl Soldán.

Kauza, kterou sleduje celá země

Kvůli otravě se podle HN snesla na Ministerstvo životního prostředí i Českou inspekci životního prostředí lavina kritiky. Úřady, které dodnes viníka havárie nevypátraly, ve svých prohlášeních po havárii z okruhu podezřelých okamžitě vyloučily Dezu, aniž by z výpusti odpadních vod chemičky odebraly vzorky vody. To, spolu s faktem, že továrna patří do holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů, udělalo z otravy Bečvy politickou kauzu, kterou sleduje celá země.

Bečva mrtvé ryby
Uhynulé ryby z Bečvy. Foto: Stanislav Pernický

Malá náplast na velkou ránu

„Tlak veřejnosti vzniku první stanice hodně pomohl. My jsme přitom vybavení českých řek takovým systémem navrhovali už v předcházejících letech,“ řekl pro HN Soldán. „Je to určitě dobrá věc, každý podobný krok oceňuji,“ uvedl pro iRybářství.cz Zbyněk Hanko, iniciátor aukce uměleckých děl Uměním za obnovu Bečvy, o které jsme psali zde.

„Doopravdy bych si přál, aby se stavba stanice realizovala. V téhle době mám ale pochybnosti základního rázu. Dokud nebude stát, neuvěřím. Po zkušenostech s průběhem vyšetřování je těžké ještě něčemu věřit. Větší radost bych měl, kdyby vůbec nedocházelo k tomu, že se do Bečvy z podniků vylije kdeco. Teď mi to připadá, jako bychom se snažili malou náplastí zalepit velkou ránu,“ dodává pro iRybářství.cz Hanko.

Jde o pilotní projekt

Vyrostou na českých řekách i další podobné stanice? To se zatím neví. Vedení ústavu ve svém oficiálním stanovisku pouze uvádí, že zkušenosti získané z výzkumu budou podkladem i pro budování budoucí sítě takzvaných toximetrů, které měří kvalitu vody v hlavních tocích Česka. Stanovisko ministerstva je ještě opatrnější. „Jde o pilotní projekt. Další případné stanice budeme dále diskutovat se správci toků,“ uvedla pro HN Roubíčková.

Pod dohledem přístroje

Česko zatím nemá toximetr na žádném vodním toku. Naopak na řekách v Německu či Nizozemsku jsou rozšířené. „Díky těmto systémům byli schopní odhalit 90 procent havárií včas. Když firmy například v Nizozemsku věděly, že jsou na řece pod nimi měřáky, začaly mít strach a samy se hlídaly,“ líčí pro HN Soldán.

Čeští vědci vyzkoušeli stanice před lety na řece Odře, o zařízení však podle Soldána nikdo neměl zájem. „Sledování ale potvrdilo, že firmy využívají času, kdy je nemůže nikdo chytit, aby vypustily kontaminované vody, které by jinak musely složitě čistit. Havárie jsme často zaznamenávali ve všední dny po šesté večer a o víkendu. Havárie na Bečvě se také stala v neděli,“ připomíná pro HN šéf pobočky výzkumného ústavu.

Bečva úhyn ryb
Katastrofa na Bečvě ze září 2020. Foto: Stanislav Pernický

Kde postavit stanici?

„Monitoring nejen Bečvy, ale všech toků je velmi důležitý,“ říká pro iRybářství.cz předseda MO Hustopeče a oznamovatel ekologické katastrofy na Bečvě Stanislav Pernický. „Když se ale toto měření bude provádět na řece, obávám se, že zásah po případné havárii nebude tak rychlý, aby řeku neohrozil. Měřicí přístroje by se měly nastavit hned za čistírnami podniků, aby se nebezpečné látky, například kyanidy nebo fenoly, nedostaly do řeky.“

Kanál k řece dlouhý 15 km

Z rožnovské Tesly vede podle Pernického kanál dlouhý 15 km, než se dostane do Bečvy. A teprve teď se zjišťuje, které další podniky jsou na tuto kanalizaci napojené. „Pokud by se měření umístilo bezprostředně za areálem Tesly, pak by se s tím ještě dalo v případě havárie něco udělat. Když ale bude na řece, potrvá nějakou dobu, než se únik zaznamená. A nebezpečná látka bude zatím daleko v řece,“ dodává pro iRybářství.cz Pernický.

Napsat komentář