Fotografie
fadli m.n okomentoval Výdej celorepub...
před 22 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Test rybářských...
před 22 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Původní versus ...
před 22 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Její podvodní v...
před 22 hod
Fotografie
fadli m.n okomentoval Barakuda zaútoč...
před 22 hod

Zatoužil jsem po lovu lipanů a objevil řeku plnou síhů

strunc 1. ledna 2020 0 komentářů

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Poznávání

Text: Petr Mikoláš, foto: autor

V mém okolí totiž v řekách a jezerech žijí jen pstruzi a lososi. Rád bych vyrazil třeba i na štiky, ale ani ty tu bohužel nežijí. Těch je hojnost v jižním Norsku nebo ve Švédsku. Je to dáno zřejmě povodím.

Švédské řeky v této oblasti tečou na východ a vlévají se do Botnického zálivu, zatímco norské tečou na západ do Severního moře. To mi vysvětlil další spolupracovník Rybářství Zdeněk Edelmann a dal mi tip na zajímavou švédskou lokalitu pro lov lipanů. Jedná se o oblast Ammarnas a řeky Vindelalven a Tjulan.

REKLAMA

Lososí akvárium

Vzal jsem si tedy v práci pár dní volna a vyrazil jsem na sever. Jel jsem proti proudu jedné z nejlepších norských lososích řek Namsen, která každého jistě zaujme svou velikostí a dravostí, na jakou u nás nejsme u mohutných řek zvyklí.

Kousek nad městem Grong jsem zůstal nevěřícně zírat na mohutné peřeje, v nichž je lososí akvárium Namsen Laksakvarium. Je to součást vodní elektrárny, která využívá fascinující peřeje k výrobě elektřiny. Bohužel jsem se nemohl zdržovat, takže jsem návštěvu odložil na jindy. Dostanete se tam za vstupné, ale za fotografie a zážitek to určitě stojí.

REKLAMA

V městě Trofors jsem odbočil doprava na východ a v horách jsem minul hraniční kámen na norskošvédské hranici. U švédského Tarnaby jsem si všimli řeky, jejíž hladinu pokrýval jeden kroužek vedle druhého, ryby sbíraly jako divé. Usoudil jsem, že i tady je lipanů víc než dost. Ale jel jsem dál, můj cíl byl už blízko.

Večer jsem dojel do Ammarnas, koupil si lístek a první noc přespal v autě u řeky Tjulan. Druhý den jsem začal chytat, měl jsem ale smůlu, jak mi vysvětlili místní. V poslední zimě zde bylo extrémně velké množství sněhu, který v červenci na horách stále ještě taje a k tomu tady minulý týden pršelo tolik, že je ještě stále zvednutá hladina řeky Vindelalven o 60 cm. A tak, i když byla voda čistá, brodění bylo nebezpečné a místy i nemožné.

V řece Tjulan bylo vody relativně málo, ale zato tam vládl neskutečný proud. Přesto jsem ve Vindelalvenu ulovil pár menších pstruhů. K místnímu devítikilogramovému rekordu měli sice hodně daleko, ale stejně mě potěšili.

Řeka je to krásná, zvláště její mohutné peřeje Jarnforsen stojí za prohlídku. Kousek níž v Kraddsele jsem potkal výpravu českých muškařů, kteří mi potvrdili předešlé informace. Byli tu už vloni a opravdu je tu ryb hodně a jsou tu i štiky. Musí se však počkat na dobu, až opadne voda.

Oni na to čas měli, protože zrovna přijeli, takže se zatím bavili chytáním pstroužků v horských jezerech. Během přátelského rozhovoru u kávy jsem se rozhodl vrátit do Tarnaby, kde jsem viděl z auta intenzívní sbírání ryb, snad lipanů.

Nechtěl jsem to vzdát a těch pár dní volna si užít. V Tarnaby jsem se ubytoval v kempu a už toho večera se ukázalo, že jsem se rozhodl správně. Stále se řadím k muškařským začátečníkům, proto jsem uvítal skutečnost, že tohle místečko bylo na doučovací praxi jako stvořené.

Téměř každý správný nához byl totiž odměněn rybou, nebo alespoň kontaktem s ní. Překvapen jsem byl jen tím, jaké jsem chytal ryby. Byli to totiž síhové. Při první rybě jsem už jásal, že mám prvního lipana, ale zklamaný jsem vlastně nebyl. Strávil jsem tam dva dny parádního muškaření.

Mezi nejkrásnější zážitky určitě patří okamžik, když se vám podaří dobře nahodit suchou mušku pár metrů nad místo, kde ryba kroužkuje a pak s napětím čekáte, až ji proud pomalu donese na žhavé místo. A když pak s jemným kroužkem nebo s divokým šplouchnutím muška zmizí, zasekáváte a ryba je tam.

To si opravdu člověk připadá jako lovec. Jako indián, který svým umem potichounku přelstil opatrnou kořist. Jednoho síha jsem si večer upekl na ohni v kempu a byl výtečný.

Kromě síhů jsem u Tarnaby chytil i pár pěkných pstruhů, zkrátka to stálo za to. Po návratu domů jsem si toho o těchto rybách přečetl víc a zjistil jsem, že jsem mohl být překvapený ještě mnohem více.

V těchto průtočných severských jezerech a řekách totiž síhové prý dorůstají do délky až jednoho metru a hmotnosti 8 kg! Síh severní má čtyři formy a jak jsem zjistil na vlastní kůži, ryba je to bojovná. Moji síhové měřili od 40 cm do padesáti cm, bojovali slušně, takže jsem si s muškařským prutem užil vzrušení dost a dost.

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled