Vzhledem k tomu, že naše škola získala zcela novou žací loď, bude tento příspěvek zejména o ní. Před tím ale několik nezbytných poznámek k vodním rostlinám a jejich působení ve vodních ekosystémech, v našem případě v rybnících.
text: Karel Dubský
Vodní rostliny jsou zcela nezbytnou součástí potravního řetězce. Označujeme je jako producenty, protože vytváří z látek anorganických svou vlastní biomasu. Při fotosyntéze spotřebovávají oxid uhličitý a produkují kyslík. V potravním řetězci se stávají potravou konzumentů prvního řádu, tedy býložravců.
Mezi zelené rostliny řadíme řasy, sinice, vyšší rostliny a ty ještě tvoří další skupiny, jako jsou tvrdé porosty, plovoucí porosty a porosty kořenící ve dně s listovou částí na hladině.
Problémy nastávají, když se rostliny přemnoží (bylo by to na samostatný příspěvek). A tak, když nastává taková situace, je někdy nutné přistoupit k redukci vodních porostů. Je to zejména v situacích, kdy rybník zaroste z větší části tvrdou vegetací nebo je množství měkkých porostů takové, že dochází k samotnému omezení produkce ryb.
Další dopad takového stavu může být i ohrožení obsádky v důsledku kyslíkového deficitu (i rostliny v noci dýchají) nebo může docházet k vysokým hodnotám pH, což může negativně ovlivnit zdravotní stav obsádek ryb, až po případné úhyny.
Když už se přistoupí k potlačování vodních rostlin, přichází v úvahu použití ruční kosy k vysečení rostlin a nejlépe jejich zkompostování. To platí na malých a mělkých rybnících. Na velkých rybnících se používají žací lodě. Typ, který máme ve škole, se nazývá ESO-X5.
Loď je dlouhá 5 metrů a váží 940 kg. Skládá se z člunu, motoru, převodového mechanizmu, žacího ústrojí, navijáku, sedačky, řídícího a ovládacího mechanizmu, krytů a zábradlí. Benzinový motor o objemu 624 cm3 a výkonu 18 HP pohání lopatková kola i vlastní žací mechanizmus. Ten tvoří vodorovná žací lišta a svislá žací lišta.
Ovládání i pohon jsou hydraulické. Pracovní šíře záběru je maximálně 246 cm. Lištu je možné zanořit až do hloubky jednoho metru pod vodní hladinou. Svislá lišta slouží k rozřezávání hromadících se porostů před lodí. Výkon je uváděn podle hustoty porostů 0,3–1 ha/hodinu.
Posečené porosty bývají obvykle ponechány na hladině samovolnému rozkladu. V případě velké biomasy musí být odtěženy a z rybníka odstraněny, protože rozklad velké biomasy rostlin by mohl mít pro obsádku ryb fatální následky. Tradiční způsob naložení s vysečenými porosty je jejich zkompostování v okrajích rybníků. Po uzrání je možné tento rostlinný kompost využít například k zúrodnění písčitých rybničních okrajů.
Ještě dvě poznámky. K nadměrnému zarůstání velkých produkčních rybníků většinou nedochází. Je to dáno poměrně velkou hustotou obsádek kapra, který rozvoj makrovegetace tlumí. Druhá poznámka směřuje k tomu, že je vždy vhodné podobný zásah konzultovat s orgány ochrany přírody.
Práce s žací lodí není složitá. Po zaškolení a zacvičení si tuto činnost vyzkoušeli všichni žáci třetího ročníku.
Diskuze k článku (0)