Fotografie
DAVID založil otázku bezplatná půjčk...
před 14 hod
Fotografie
Antonín přidal úlovek Kapr obecný...
před 18 hod
Fotografie
Antonín přidal úlovek Kapr obecný...
před 18 hod
Fotografie
Antonín přidal úlovek Kapr obecný...
před 18 hod
Fotografie
Antonín přidal úlovek Kapr obecný...
před 18 hod

Hlavatka obecná

Hucho hucho
Čeleď: lososovití
Hlavatka obecná
Zaměnitelné druhy Vše o rybě Lov ryby 7 článků

Slovensky
Hlavátka obyčajná
Anglicky
Common huchen, Danubian salmon
Německy
Huchen

Základní údaje

Běžná délka:
60–100 cm
Běžná hmotnost:
2–10 kg
Doba hájení:
1. ledna až 30. září
Trofejní délka:
až 180 cm, na území ČR kolem 115 cm
Trofejní hmotnost:
přes 60 kg, na území ČR do 15 kg
Nejmenší lovná míra:
65 cm

Poznávací znaky

  • Tělo je protáhlé, torpédovitého tvaru, na průřezu téměř kulaté.
  • Velká a široká hlava má velké oči a koncová ústa s ozubenými, hluboce rozeklanými čelistmi.
  • Ploutve se v poměru k tělu zdají malé, ocasní ploutev je mělce vykrojena.
  • Hřbet a horní část hlavy jsou šedozelené až tmavohnědé, bohy zbarvené podobně jako hřbet, jsou ale světlejší a často s fialovým nebo cihlově červeným nádechem.
  • Břicho je žlutobílé nebo stříbrobílé, někdy se slabým šedavým nádechem.
  • Ploutve jsou popelavě žluté, na koncích s hnědým až červenavým tónem, tuková ploutvička je zlatohnědá až červenavá.
  • Na hlavě, hřbetě a bocích jsou rozmístěny černé nebo hnědavé skvrny, na hlavě okrouhlé, oválné nebo různého nepravidelného tvaru, na bocích mívají často tvar písmene „x“.
  • U nedospělých jedinců jsou zřetelné příčné tmavé pruhy o počtu 7–12.

Zaměnitelné druhy

  • Menší hlavatky lze zaměnit se pstruhy nebo sivenem. Liší se od nich především kruhovitým průřezem těla a tím, že hlavatka nemá barevné skvrny ani pásy na těle ani na ploutvích.
Obrázek ryby
Pstruh obecný
lososovití
Obrázek ryby
Pstruh duhový
lososovití
Obrázek ryby
Siven americký
lososovití

Kde hlavatku obecnou najdeme?

Hlavatka je původní druh dunajského povodí.

U nás byla a je uměle vysazována jak v Čechách, tak na Moravě.

Jde o druh, který není schopen se v našich vodách udržet bez neustálého vysazování uměle odchovaných násad.

Dává přednost podhorské zóně řek s kamenitým a štěrkopískovým dnem, s průměrnou letní teplotou vody obvykle nepřevyšující 15 °C, nesnáší nižší obsah rozpuštěného kyslíku než 5 mg/l.

Preferuje úseky, ve kterých se střídají hlubší tůně s rychlými kaskádovitými proudy.

Obvykle hlavatku nalezneme pod rychlými proudy, přepady, splavy a vodopády, často zastíněnými převislými stromy, v tišinách v místech se skalními výběžky břehů a bočními výhony s víry, za velikými balvany, pilíři mostů a jinými překážkami v toku.

Za vyššího stavu vody nebo za jejího zakalení se zdržuje blízko břehů.

V létě vyhledává hlubší tůně, případně táhne do chladnějších přítoků.

Hlavatka může osídlit i vhodné stojaté vody – podhorská jezera, údolní nádrže s chladnou vodou.


Život hlavatky obecné

Je to teritoriální druh, jedno stanoviště ale může osídlovat i více jedinců.

V tom případě největší a nejsilnější jedinci ovládají zpravidla horní, přítokovou část tůně, středně velké ryby se zdržují v nižší části a mladé, pohlavně nedospělé hlavatky stojí v její nejspodnější, odtokové části.

Je to netažný druh, její třecí migrace nejsou dlouhé, u nás nepřesahují vzdálenost 10-25 km (v tuto dobu je ale schopna překonat splavy a vodopády do výšky 1,5 m).

Plůdek se živí bezobratlými, rybami se začíná živit, když dosáhne délky 50–100 mm.

V potravě větších jedinců už zjevně převažují ryby.

Hlavatka přijímá potravu po celý rok, nejintenzivněji na podzim a v zimě, nebo v období po výtěru.

Je to litofilní, jikry ukrývající druh, který se tře na jaře.

Mlíčáci pohlavně dospívají ve věku 3 let, jikernačky ve 4 letech.

Před třením se sdružují na trdlištích s čistým kamenitým nebo štěrkovitě kamenitým dnem.

Krátce po objevení se na trdlišti hejno rozpadá na menší skupinky složené obvykle z jedné jikernačky a dvou mlíčáků.

Mlíčáci potom svádějí souboje, silnější odežene slabšího jedince.

Pár potom několik dní buduje hnízdo, které hloubí silnými pohyby ocasů a odstraňuje z něj přebytečný materiál.

Jikry jsou jantarově žluté, pomerančové až červené.


Jak lovit hlavatku obecnou

Obvykle těžkou přívlačí, ať už na umělé nástrahy nebo na mrtvou rybku, pokud je to povoleno.

Poslední dobou přibývá i úlovků na muškařské náčiní.

Úlovky z ČR včetně největších kusů byly dosaženy na poměrně malé vláčecí nástrahy, umělé mušky, ale i na žížalu a housku.

Záběry byly většinou náhodné a hlavatky byly zdolány i na poměrně slabém náčiní.

Jako speciální nástraha pro lov se hodí tzv. hlavatkový nebo mihulový cop. Dřív se skládal z několika mihulí, dnes z kožených nebo gumových třásní.

Hlavatka je pro sportovní rybolov velmi atraktivní druh, loví se především vysazení a dorostlí jedinci, kteří pocházejí z umělého výtěru a odchovu.

Za královnu lososovitých ryb se považuje příbuzná hlavatka sibiřská (Hucho taimen), která dorůstá až přes 2 m délky a 100 kg hmotnosti.

Za obřími tajmeny se jezdí do Mongolska.


Všechny články o rybě

Články o této rybě (7)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled